Říjen 2008

Kdo si stěžuje ať jde do háje!

31. října 2008 v 21:26 | Misha |  blog
Tak fajn, už po něklikáté koukám na komenty a někdo si stěžuje, že jsme slíbily dvě FF denně...ano, slíbily a snažily se to dodržet, ale za prvý, Sharya tu přes den nebývá, za druhý mě blbne net a za třetí přednější je škola! Takže, ten kdo si stěžuje, tak ať si zkusí sám psát ff, učit se a ještě k tomu dělat milion dalších věcí! S pozdravem a přáním pěkného dne Misha.

Jaká verze GJWHF je nejlepší???

31. října 2008 v 14:50 | Misha
Tak jsme se dneska ráno bavily s Katkou po icq a řešily, jaká verze girls just wanna have fun je nejhezčí, jestli ta od Cindy, od Emily nebo od Miley Cyrus. A je ne vás, abyste rozhodli...na videa vkládám jen odkazy, protože, mi to třikrát spadlo při vkládání videí...takže na to kašlu, koukněte se na ně přímo na youtube.




Cesta okolo světa 19.část

30. října 2008 v 16:00 FF-Cesta okolo světa
Letadlo přistálo a cestující se vyhrnuli ven. Temperance nespěchala.
"Boothe, já tam nechci."
"No tak, Kůstko, to zvládneš," objal ji kolem ramen.
"Myslím, že do té nemocnice nebudu muset jenom já."
"Neboj," usmál se a políbil ji do vlasů.
Pak se vydali ven z letadla a nastoupili do taxíku, který je odvezl rovnou do nemocnice.
"Já tam nechci Boothe."
"Kůstko, no tak, musíš tam. Hlavně ať jste ty a to malé v pořádku."
"Chceš vědět, co to bude?"
"Já se nechám překvapit," zašeptal a políbil ji.
"Dobře," přikývla. Pak vystoupili.

"Temperance Brennanová?" zeptala se zdravotní sestra.
"Ano," kývla.
"Už mám pro vás připravený pokoj."
Než stačila Temperance něco odpovědět, tak ji chytla neuvěřitelná bolest břicha.
"Co je? Lásko? Co se děje?"
"Boothe…já…asi…začínám rodit."
"Doktora!" obrátil se Booth na sestru. Ta okamžitě přistavěla vozík a odvezla Tempy na vyšetření.
"Počkejte tady, za chvíli vás zavoláme, tohle je zatím jen předporodní vyšetření."
"Ale já…"
"Tatínku, vydržte!" zavřela před ním sestra dveře a Booth se zhroutil na židli.

"Boothe, co se děje? Tempy zněla naléhavě, když mi volala."
"Kde jsi?"
"V institutu."
"Angelo, okamžitě se sbal a jeď do nemocnice."
"Co se děje?"
"Tomu bys nevěřila. Rychle doraz!" vyhrkl Booth a zavěsil. Pak se otevřely dveře a sestra řekla Boothovi, ať jde dál, že s ním Tempy chce mluvit.
"Ahoj Lásko," sklonil se k ní Booth a políbil ji.
"Nevíme jméno."
"Jméno?"
"Jak se bude jmenovat?"
"Bude to holka nebo kluk?"
"Chtěl ses nechat překvapit."
"Řekni mi to prosím."
Temperance se k němu naklonila a pošeptala mu to do ucha.
"Holka!" vyjekl Booth.
Tempy kývla.
"A jak se bude jmenovat?"
"Nevím."
"Co Temperance?"
"Na to ani nemysli!" vyjekla Tempy, ale než stačila říct svůj návrh, dostavily se kontrakce.

"Hledám Temperance Brennanovou!" přiběhla Angela do nemocnice.
"Pokoj 312," kývla sestra. Angela se tam okamžitě vydala. Málem dostala infarkt, když je uviděla. Tempy seděla v posteli, opřená o polštář, v ruce svírala novorozeně a Booth seděl na kraji postele, objímal ji kolem ramen a občas ji políbil.
"Temperance! Boothe!" vyjekla Angela, když vrazila do pokoje. "Je to vaše? Vaše vlastní?"
"Ahoj Angelo," usmála se Temperance. "Amanda je moje a Boothova dcera, vlastní dcera!"

Chorobná žárlivost 5.část

29. října 2008 v 19:31 | Misha |  FF-Chorobná žárlivost
Tempy se osprchovala a vydala se do ložnice, aby se převlékla. Natáhla si džíny a triko a vyšla z pokoje. Ozval se zvonek. Booth byl v koupelně a tak šla otevřít ona. Přede dveřmi nikdo nebyl, jen lístek. Tempy se sehnula a vzala lístek.
" Jen já jsem pro tebe ta pravá, tak moc tě miluju, tvá Alyson," stálo tam. Tempy strčila lístek do kapsy a rozeběhla se po schodech. Alyson nemohla být daleko. Tempy vyběhla z domu na ulici. Nikdo tam nebyl.
" Do hajzlu!" vyhrkla a vrátila se.
" Kde jsi byla?" zeptal se.
" Tady!" vrazila mu do ruky ten lístek.
" Co? To snad…ona tady byla?"
" Ne, jen její duch!" odsekla Tempy a odešla do kuchyně. Nalila si panáka a pak ho do sebe obrátila. Nakonec popadla sako a vyběhla ven.
" Kam jdeš?" zeptal se.
" Ven!" znovu odsekla.
" Co když ti Alyson něco udělá?"
" Já se o sebe umím postarat!" vyštěkla.
" Jo? Tak jako minule, když tě postřelila a ty jsi mě málem umřela v náručí!"
" Víš co? Jdi do prdele! Po tom co jsi mě dostal do postele, už se navzájem k ničemu nepotřebujeme. Prostě jsme si užili a teď je konec!"
" Vždyť to ani nezačalo!" křičel.
" Takže sex na jednu noc?!"
" Z mé strany ano!"
Temperance začali po tváři téct slzy.
" Proč mě zraňuješ?" zašeptala.
" Bože, Kůstko, co to s námi bylo?" vydechl a něžně ji objal, aby ji utišil.
" Asi to nebyl nejlepší nápad. Dát se dohromady."
" Temperance, miluju tě, nebyla to chyba. Omlouvám se, jen se o tebe bojím."
" Já vím, ano, já vím," zašeptala.
Pak se objevili Dempsey a Makepeaceová a všichni se vydali do bytu Alyson.
" Jak dobře jste znal Alyson?" zeptal se Dempsey.
" Chodili jsme spolu pár týdnů, pak se z ní stala šílená fůrie, sledovala mě, zakazovala mi stýkat se s Kůstkou, a když jsem u Temperance přespal, tak tam vtrhla, myslela si, že spolu něco máme, tak Kůstku postřelila."
" Mohla zabít i toho jejího přítele?" zeptala se Tempy.
" Mohla. Jestli se odehrávalo něco podobného, jako tady."
" Jak jsem se s ní sakra mohl zaplést!?" udeřil Booth pěstí do palubní desky.
" Není to tvoje chyba," vzala Tempy jeho ruku do své, ještě předtím, než stačil znovu udeřit do desky.
" Ale ano, je," zavrtěl hlavou.
" Není!" vyhrkla.
Najednou už byli na místě a vystoupili z vozu.
" Byl jsem tu asi dvakrát, byt není nic moc, obývací pokoj a kuchyň."
" Dobře," kývl Dempsey a odemkl.
" Kde jste vzal klíč?" zeptala se Makepeaceová.
" Tady agent Booth ho měl."
" To jsi mi neřekl Seeley!" vyhrkla Tempy.
" Seeley?" podivil se Booth.
" Vadí?"
" Ne, jen je to od tebe takový divný, zvykl jsem si, že mi říkáš Booth."
" Tak jo, jsi Booth," usmála se a vstoupila do bytu.
Tempy spatřila gauč, na kterém Alyson spala…a spala tam spolu s Boothem. Nějakým záhadným způsobem jí to vniklo do fantazie a viděla, jak tu spolu ti dva spí.
" Kůstko, Kůstko, jsi v pořádku?" zatřásl s ní Booth.
" Jo, už jo," usmála se.
" Fajn, jdeme prohledat kuchyň, Dempsey a Makepeaceová prohledají…"
" James," zavrtěl Dempsey hlavou.
" Harriet," přidala se Makepeaceová.
" Seeley a Ků…Temperance."
Pak se rozdělili a propátrávali každý svou část bytu.

Vášeň a cit 5.část

28. října 2008 v 18:08 | Misha |  FF-vášeň a cit
" Dobré ráno," usmál se Booth.
" Ahoj," přikývla Tempy.
Navzájem si hleděli do očí a ani jeden nechtěl pohledem uhnout.
" Tak fajn, fajn," přerušil je Sweets. Očividně si něčeho všiml. " Z psychologického hlediska se mezi vámi děje něco, o čem nikdo neví."
" A to jako co?" přerušil Booth oční kontakt.
" Podle toho, jak se k sobě poslední dva dny chováte, je tu něco jinýho, co v D.C. nebylo."
" Sweetsi, pojďte se mnou, hned," odtáhl ho Booth.
" Co se děje?"
" Nechte mě a Kůstku na pokoji. Náš vztah je naše věc!"
" Mezi vámi se něco děje."
" Přestaňte to řešit, rozumíte Sweetsi!?"
" Dobře, dobře, rozumím."
" Fajn," kývl Booth a vydal zpět. Posadil se na židli a Tempy mu donesla snídani. Booth si ji stáhl k sobě na klín.
" Díky," usmál se. Angela se otočila, a když je uviděla, zarazila se. Temperance seděla Boothovi na klíně, on ji jednou rukou krmil a druhou ji objímal kolem pasu. Pochopila, co se tady děje. Oni dva byli zamilovaní. Takže Tempy mu neodolala a propadla jeho kouzlu. Rychle se otočila zpět a dělala, že nic nevidí. Společně dosnídali a pak se Tempy vydala do pokoje a Booth ven na zahradu.
" Proč jsi mi lhala? To už nejsme nejlepší kamarádky?" vběhla Angela za Tempy do pokoje.
" Angie, tohle jsem ti prostě říct nemohla. Nešlo to."
" To že jsi s Boothem, jsi mi snad mohla říct!"
" Stalo se to včera večer na parketu."
" Jak se to stalo?"
Tempy v mysli naskočil ten úžasný okamžik.
Hudba začala hrát ještě rychleji a Tempy s Boothem se od sebe museli vzdálit, protože ji Booth musel roztočit. Pak ji k sobě zase přitáhl. Jejich těla se k sobě přitiskla. Oba zatajili dech. Zrychlil se jim srdeční tep a jejich pohledy se setkaly. Oba věděli, co bude následovat. Pomalu se k sobě přiblížili a začali se líbat. Ani jeden to nechtěl přerušit. Hudba začala zpomalovat a oni se jen tak pohupovali do rytmu. Polibek však nepřerušili. Ve skrytu duše doufali, že je neuvidí nikdo z týmu. Hudba dohrála a s ní skončil i ten úžasný polibek. Oba se od sebe odtáhli a zůstali si hledět do očí. Znovu začala hrát hudba a oni znovu začali tancovat.
" Nijak zvláštní to nebylo. Prostě mi najednou vrazil pusu."
Další lež z Tempyny strany.
" Takže žádná romantika?"
" Nic moc. Bylo to takový rychlý, prostě najednou přestal tancovat a políbil mě…a nebo ne, řeknu ti pravdu…," sklopila pohled. " Byl to ten nejúžasnější polibek, jaký jsem kdy dostala. Tancovali jsme, byli jsme u sebe tak blízko, že jsem cítila jeho dech, jeho sílu, jeho svaly, držel mě kolem pasu a já měla ruce kolem jeho krku. Najednou jsme se k sobě přiblížili a políbili jsme se. To celý."
" To je úžasný," přikývla Angela.
" To ano!"
Angela kývla.
" Víš, jeho dotyky a polibky jsou pro mě to nejhezčí. Večer jsme tu leželi, Booth mě objímal a hladil po rameni. Bylo to strašně příjemné. Je mi s ním tak dobře, Angie."
" To ti věřím," přikývla Angela, usmála se a vyšla z pokoje. Temperance si jen šťastně povzdechla a začala se převlékat.

" Pojď na horskou dráhu," tahal Booth Tempy, když dorazili na pouť.
" Já chci na střelnici!"
" Tak fajn, na střelnici," usmál se Seeley a vydal se za ní. Když zmizeli za rohem, tak Tempy chytila Bootha za ruku a vydala se s ním směrem střelnice.
" Budeš taky střílet?" zeptal se Booth.
" Že váháš," usmála se a řekla ženě, která obsluhovala za pultem, o dvě pušky.
" Neměl by střílet jen váš partner?"
" Slečno, myslím, že já střílím líp, než on!"
" Tak to teda ne, Kůstko!" vyhrkl a vzal si zbraň. Namířil a vystřelil.

Bratrova Smrt 6

27. října 2008 v 19:44 | Misha |  FF-Bratrova smrt
" Budu muset do institutu," křikla Tempy, když se oblékala.
" Jo, to já taky, myslíš, že ten tvůj nový asistent už zjistil něco víc o…"
" Nevím, uvidíme," vzala si sako a obula si boty. " Tak pá," naklonila se k Boothovi a věnovala mu letmý polibek. Pak si ještě připnula náušnice a vyběhla ven z jeho bytu. Dohodli, se. Že každý přijedou sám. Bylo pozdě odpoledne a každý by si domyslel, co se dělo.

" Co, že jdeš tak pozdě Tempy?" zeptala se Angela.
" Ale, já jsem zaspala a pak jsem sousedce s něčím pomáhala, pak jsem se pohádala s Boothem a musela jsem k doktorce."
" Toho je dost," přikývla Angie.
" To ano."
Do institutu se vřítil Booth.
" Ty mrcho!" zařval na Tempy.
Ta se tvářila šokovaně, ale věděla, že Booth hraje svoji roli.
" Já a mrcha? Nevím, kdo na mě po telefonu ječel, že jsem ho včera v noci nehledala. Já spala a za to, že ses ožral někde v baru, vážně nemůžu!"
" Měla jsi vzít telefon! Ty si jdeš radši na večeři s nějakým právníkem!"
" Říkala jsem ti, že nikoho nemám! Rozešli jsme se před týdnem!"
" A co? Stejně si radši byla doma než abys byla se mnou!"
" To od tebe není fér! Ty jsi mě vyhodil od sebe z bytu!"
" Tady to nemá cenu s tebou řešit. Ke mně do kanceláře! Hned!" vyprskla a zamířila k sobě do kanceláře. Počkala, až Booth zabouchne, zamkla a stáhla žaluzie. Pak se mu vrhla kolem krku.
" Takže mrcha, jo?"
" To jsem jenom hrál, ty jsi to nejhezčí stvoření, co jsem kdy viděl."
" Stvoření?"
" Neslovíčkař!" umlčel ji polibkem.
" Fajn," usmála se. " Musím se jít podívat ještě na nějaký kostry, tak přestaň," odstrčila ho, ale on se nenechal.
" Ne, ty počkají."
" Boothe…"
" Fajn," pustil ji, " tak si běž."
" Lásko…"
" V pohodě," pousmál se.
" Tak já běžím," políbila ho Tempy a odemkla dveře. " Večer u mě," špitla ještě.
" Jo ty mrcho pitomá!" vykřikl Booth, aby ho slyšel celý institut.
" Ty idiote! Vypadni odtud, už tě nechci vidět!" vyhrkla ona a vydala se do laborky.
" Bože, Tempy, co se stalo?"
" Nic," odpověděla suše.
" Nechceš mi říct, proč jste se s Boothem pohádali?"
" Ne!"
" Co vražda jeho bratra?"
" Máme stopu."
" Fajn, tak se mnou nemluv."
" Dobře," kývla.
Angela naštvaně odešla a Tempy se sehnula nad kostru. Dopadl na ni zvláštní pocit. Před ní ležel Boothův bratr. Přála si, aby mohla někoho obejmout, aby ji měl kdo uklidnit a říct, že to bude dobrý, ale Booth na tom byl ještě hůř. Tíživě ticho v laborce přerušila Tempy tím, že si pustila rádio.
People stop fighting. Angels are crying. We can be better. Love is the anter…
" Přestat bojovat a milovat?" přemýšlela nahlas Tempy nad slovy písničky. Ona a Booth vlastně bojovali za spravedlnost, ale přitom se milovali…teda alespoň z její strany.
" Bože, Jarede, proč sis musel o Seeleym myslet zrovna tohle? Vždyť můj parťák je ten nejlepší muž, kterého jsem znala," promluvila ke kostře. Odpovědi se jí však nedostalo. Proto si jen povzdechla a začala studovat kosti.

FF, FF, FF

27. října 2008 v 19:41 | Misha |  blog
Katastrofa stíhá katastrofu...můj život se poslední dobou hroutí...pomalu mám takový pocit, že jsem tu zbytečně...no nic, píšu to sem hlavně kvůli tomu, že když jsem naštvaná nebo smutná, tak píšu FF, v tom případě mám teď plný počítač FF, ale nestíhám zveřejňovat. Proto se teď budu snažit, dávat je sem víc a častěji...

Nenecham tě odejít (Nenecham ta odist) 1.část

27. října 2008 v 15:00 | Sharya |  FF - Nenechám tě odejít
Je tu nová FF. Tentokrát je moje a Domky. Snad se vám bude líbit. Zůstává stejný den a stejný čas, jak měla FF Mishy a Domky Přístě zabiju Tebe.
Tak pěkné počteníčko a snad se bude líbit.

Jednoho květnového dne Temperance Brennanová stála v přístavu a čekala. Dívala se do dálky, protože se dnes měl vrátit Tim Sullyven. Muž se kterým nechtěla odjet, muž kterého asi pořád milovala a muž který se měl dnes vrátit se své roční cesty okolo světa. Najednou se objevila loď a za kormidlem byl Sully.
"Ahoj Tempy, zlatíčko moje"
"Ahoj Sully tak jaká byla cesta?"
"Moc pěkná, ale moc jsi mi chyběla"
"Ty jsi mi taky moc chyběl a jsem ráda, že jsi se vrátil"řekla a políbila ho.
"Poslyš, nezajdeme dnes na večeři a pak třeba ještě na skleničku?"
"Jo budu moc ráda, ale už se musím vrátit do kanceláře, jsem ráda, že jsi se vrátil"
"To já taky a Tempy já tě pořád miluji" řekl a díval se jak Tempy odchází pryč.
Temperance se mezi tím vrátila do kanceláře celá rozzářená a Angela si toho samozřejmě všimla a tak šla samozřejmě za ní.
"Hele zlatíčko, tak co se ti stalo?"
"Nic, jen dnes se vrátil Sully a tak jsem moc ráda"
"Zlatíčko, to je úžasný a jak vaše setkání probíhalo?"
"No jak, přivítala jsem ho a políbila ho a dnes jdeme na večeři a pak možná ještě na skleničku"
"no tak konečně se ti vrátil tvůj princ"
"Jo jsem moc ráda, moc mi chyběl a jsem prostě ráda, že je zpátky"
"To je vidět"
"Hele Angelo, nevíš kdy se má vrátit Booth?"
"ne nevím, ale včera jsi s ním mluvila, nebo ne?!"
"Jistěže mluvila, jen jsem se zeptala"řekla Tempy a pak odešla ven, musela se jít projít. Měla štěstí dnes neměla žádnou práci a tak mohla jít v klidu ven. Procházela se a přemýšlela o všem možném. O svém citu k Sullymu, ale najednou ji do hlavy vstoupil Booth. Pořád o něm přemýšlela, pořád myslela o tom
jak se moc pohádali a pak odjel na dovolenou a už si nevolali tak často, spíš vůbec.
"Já jsem takovej idiot, proč to pokaždé musím zničit, teď jsem si pokazila to na čem mi záleželo a Booth mě teď nenávidí" pomyslela si Tempy.
Z přemýšlení ji vytrhl Sully, který za ní přišel.
"ahoj copak se děje?"
"Ježiš Sully vyděsil jsi mě, nic se neděje jen jsem se zamyslela a nějak jsem se zapomněla v myšlenkách"
"aha tak co jdeme na tu večeři?"
"Cože vždyť jsou teprve čtyři"
"Ne to teda není, už je skoro sedm"
"Ajaj tak to jsem se teda musela hodně ztratit v myšlenkách"
"Tak to máš pravdu a pojď" Sully vzal Tempy za ruku a odešel s ní do jedné restaurace, bylo to tam hodně romantické.
"Tak co líbí se ti tady?.........Tempy, vnímáš mě?"
"Co? Jo jasně promiň jen jsem se zamyslela"
"A o čem, neříkej mi že zase myslíš na Bootha, o tom přemýšlíš už celý večer, a mluvíme snad jenom o něm…Booth tohle, Booth tamto a teď jsme se s Boothem zase pohádali a pořád jenom Booth a ty a na nás dva asi moc nemyslíš, co?"
"Sully on je můj parťák a já si moc vážím a tebe samozřejmě taky, ale tak promiň, děkuji za večeři a zítra se uvidíme, měj se" řekla Tempy a odešla k sobě do kanceláře. Projížděla počítačem a najednou narazila na několik fotografii z vánočního večírku, kde byli spolu spokojeni a moc jim to tam slušelo. Byli sice už trochu opilí a fotograf taky, ale fotky se povedli. Tempy si uvědomila, že to tentokrát přehnala a dala by vše za to, aby ještě dnes Booth pro ni přišel a řekl ji že mají případ a tak. A její přání bylo vyslyšeno.
"Nazdar Kůstko, tak jsem zpět, ale teď pojď máme případ" řekl Booth, který d její kanceláře vletěl jako tajfun.
"Ahoj Boothe" usmála se a byla ráda, že je zpět

Takmer osudový únos 12.část

26. října 2008 v 18:00 FF-Takmer osudový únos
Bežal ňou dole schodami v náručií. Hneď ako ho videla recepčná zavolala záchranku a bežala mu na pomoc. Všetci hostia sa po nich len pozerali. O pár minút sa ozval zvuk sanitky. Všetci čo sa okolo nich zoskupili vytvorili koridor. Booth išiel rýchlosťou blesku do sanitky, kde ju predal lekárom a spolu všetci odišli do nemocnice. Hrozený hostia a okoloidúci sa pomaličky začali dostávať do normálnych koľají. Začali sa venovať tomu čo robili doteraz, Začiaľ čo Booth prežíval najväčšie peklo na zemi. Cesta do nemocnice sa mu zdala nekonečná a pohľad na jeho milovanú bol o čosi lepší než predtým, keď ju zdabal na zemi. Recepčnej ešte než odišiel stihol povedať, že v izbe leží muž v bezvedomí. Ona nevedala čo si má o tom myslieť. Rdšej nemyslela nič a zavolala ďalšiu sanitku a polícii oznámila o dobodanej Temperance.

Booth sedel na stoličke a nervózne dupal nohou. Išlo ho roztrhnúť, že nevie čo je s Temperance. Dvere sa otvorili a v nich sa objavili dvaja policajti. Booth tušil, že pôjdu za ním buď ohľadom Temperance, alebo ohľadom Patricka. Pomaly podišli k nemu a predstavili sa. Boli to tí istý policajti, ktorý vyšetrovali zmiznutie Temperance. Posadali si vedľa neho a začali.
"Takže, agent Booth. Ako ste vedeli kde sa nachádza pani Brennanová."spýtal sa prvý, ten ktorý vedel po anglicky. Druhý tam bol len tak naokrasu.
"Temperance mi volala a oznámila, kde sa nachádza."odvetil.
"Prečo ste nedali vedieť aj nám, keď sme sa na jej prípade podieľali aj my?"zahľadel sa na neho prenikavo modrými očami, ktoré ho priam prebodávali.
"Neviem, proste....."nedopovedal, druhý stážnik doňho drgol. Booth sa obzrel a uvidel ako prevážajú Temperance z operačnej sály. Zastavil sa pri nich doktor a požiadal policajtov o to aby odišli.
"Ako je tom doktor?"spýtal sa a neprestával sa pozerať na vzďaľujúcu Temperance. Doktor sa ešteraz pozrel za Temperance a jeho pohľad sa potom otočil na agenta Booth.
"Pozrite jej stav je veľmi vážny. Komplikuje to aj jej tehotenstvo. Ale je predpoklad je, že slečne Brennenová to prežije."odpovedal doktor. Booth si pomaly začal uvedomovať čo mu práve doktor povedal.
"Vážny stav, komplikuje to jej tehotenstvo, ale bude v poriadku." Snažil sa si to zrovnať v hlave.
"Takže vravíte, že Temperance je tehotná?"takmer vykríkol. Doktor pokynul hlavou na znak súhlasu. Otvorenú dlaň položil na Boothove plece a dodal.
"Blahoželám, budú z vás skvelý rodičia."dodal a odišiel.
"Pán doktor, môžem ísť za ňou?"stihol za ním zakričať Booth. Doktor prikývol a už sa naozaj vyparil z Boothovho pohľadu. Ten sa otočil a nasmeroval si to do Tempinej izby. Keď vošiel sestričky ju akurát prezerali. Keď s prehliadkou skončili, pustili Bootha dovnútra. Temperance už bola hore.
"Ahoj"zašepkala a pomrvila sa. Booth sa usmial sadol si vedľa na stoličku, vzal jej ruku a pobozkal jej ju.
"Ako sa máš?"neprestával jej držať ruku.
"Dobre, čo sa stalo s Patrickom?"zaujímala sa.
"Prežije to. A mám pre teba novinu,"zahlásil Booth. Temperance sa usmiala a čakal čo jej Booth oznámi. Nemusela asi čakať dlho.
"Budeme mať dieťatko."odvetil. Temperance sa vrhla do náruče a rozplakala sa. Boli to slzy šťastia a zároveň smútku. Nevedela prečo, ale musela dať Boothovi zbohom. Proste si to tak uvedomila a nechcela to meniť.
"Booth, ja....."nevdela ako mu to povedať.
"Ja som šťastný."neprestával ju obíjmať. Temperance nabrala všetku silu, ktorú mala a vysypala to zo seba.
"Booth, je koniec."prestal ho obíjmať a pozrela sa mu do očí. "Je koniec"zopakovala. Booth ničomu nechápal. Netušil, prečo sa takto rozhodla, ale bral to. Ak si to dieťa nenechá vziať, bude sa o neho starať, aj keď sa to Temperance nebude páčiť. Zodvihol sa a pomaly odchádzal.
"Prepáč."stihla zakričať Temperance, než odišiel. Ani sa neotočil, len pokračoval ďalej. Zostal na chodbe zo slzami v očiach.

24 hodin

26. října 2008 v 14:12 | Sharya |  FF-24 hodin
"Ahoj zlatíčko" vletěla do kanceláře Temperance Brennanové Angela.
"Ahoj Angelo…..jaká byla svatební cesta?"
"Naprosto skvělá a Hodgins je taky skvělí, ale stýskalo se mi po tobě"
"Mě po tobě taky…vítej zpátky"objali se holky a v tom vletěl do kanceláře Booth.
"Á Angelo vítej zpět…Kůstko pojď máme případ"
"Ne Boothe já nemůžu běž sám…já nemůžu brzo sem přijde nějaký nový adept na Zackovo místo."
"No jak chceš"řekl mírně zklamaně a odešel.
"Stalo se něco mezi vámi?"
"Ne nestalo….vůbec nic se nestalo, všechno je v pořádku"
"No mě se tom nezdá"řekla Angela a odešla do své kanceláře.
Po chvíli přišel mladý muž jménem Charlie, který se ucházel o místo nového antropologa. Snažil se ze všech sil zapůsobit na Brenanovu, ale moc mu to nešlo. Pak přišel Booth znovu.
"No tak Kůstko…pojď se mnou….já tě tam potřebuju"
"Ne Boothe já nemůžu"vzdorovala, ale po chvíli ji přesvědčil.
"Pane Bože…vždyť je to obyčejná dopravní nehoda…já vážně nechápu proč si mě sem tahal"
"To hned uvidíš….jen hezky pojď, tady máš ten důvod"řekl a ukázal na lebku, která byla zaražená v čelním skle.
"No tak dobře, ale už se musím vrátit"
"Kůstko…no tak počkej"křikl, ale ona už odešla.
Když se bylo odpoledne Charlie se stále snažil zapůsobit na Brennanovou, po chvíli si ji Angela odtáhla stranou.
"Hele Tempy co to jako děláš?"
"Co bych dělala?"
"Hele přijmi Charlieho, ty to oddaluješ jen abys nemusela být s Boothem."
"Co to povídáš, to je přece blbost"
"Ne není..víš docela mě vystrašilo jak jsi stála vedle Bootha v den mé zrušené svatby"
"Angelo, mluvíš s cesty. A je to blbost"

Už byl večer a Booth s Cam šli na skleničku.
"Boothe co tě štve?"
"Camillo obejdi Kůstku a najmi Charlieho"
"Proč?"
"protože ona si nevybere a navíc mám pocit že se mnou nechce pracovat"
"Uvidíme"
Mezi tím Tempy seděla ve své kanceláři a přemýšlela o Boothovi. Pak se pro něco rozhodla a odešla ze své kanceláře.
"Charlie přijďte zítra do práce, jste přijatý"řekla a všichni se na ni podívali a pak jela za Boothem do kanceláře, ale on už tam nebyl tak jela za ním domů.
"Ahoj Boothe"
"Ahoj Kůstko, co tady děláš?"

"Nic jen jsem se ti přišla omluvit za to jak jsem se chovala a to je vše a přeju dobrou noc"řekla tak rychle a tak rychle odešla že neměl šanci ji něco říct.
Když přišla před svůj byt, měla tam růže. A v nich vzkaz.
Jsi krásná když se směješ. Jsi krásná když jsi vážná. Mám tě moc rád a chci tě poznat. Ale ty o mě nestojíš…ty děvko jedna.
Tempy si to přečetla nerozuměla tomu a tak šla do svého bytu lístek hodila a růže hodila na stůl a šla do postele.

Starý známý se vrací...a znovu nás zastihne strach o naše oblíbené postavy

25. října 2008 v 12:15 | Misha
Tak tohle vypadá hodně hodně hodně zajímavě, já z toho nemůžu ještě teď!!! Sakra, jak já se těším!!! Už aby to bylo...jinak asi většina z vás neví, o čem mluvím...řeč je o HROBNÍKOVI...ve 4.serii se vrací v plné parádě...a tentokrát se jeho obětí stane Booth...

○ Díl se bude jmenovat The Hero in the Hold (volně přeloženo jako Hrdina v zajetí). Obětí se tentokrát stane Booth(že by proto ten hrdina?). Unese ho na loď, kterou naplní výbušninami.
○ V této epizodě se opět objevuje agentka FBI Peyton Perotta, kterou poprvé uvidíme v dílu Fire in the Ice.
○ Dalším navrátilcem - tentokrát z dílu 2x09 je postava Thomase Vegy, který o Hrobníkovi napsal knihu.
○ Také uvidíme Jareda Bootha, který pomáhá v pátrání po svém bratrovi Seeleym!
○ Dojde ke krádeži důkazních předmětů z Hrobníkova případu.
○ Brennanová, Angela a Hodgins jen tak tak uniknou smrti při výbuchu dodávky, když pátrají na vlastní pěst.
○ Během únosu bude mít Booth halucinace a uvidí přízrak svého mrtvého kamaráda - policisty Teddyho Parkera, jehož smrt si dává za vinu. Právě po něm pojmenoval svého syna.

Vánoční zázrak 7.část

25. října 2008 v 12:00 FF-Vánoční zázrak
"Boothe Lásko moje, proč? Proč ? Proč se ti to stalo?Já tě prosila abys tam nechodil, víš moc dobře že jsem k tobě přiliž citově upnutá a že to už psychicky nezvládnu tak jako dřív"
"Slečno měla byste odejít…pacient potřebuje klid"
"Ne já nemůžu odejít a jak mu je?"
"Jeho stav je velice vážný…ale má naději že to přežije"
"Ne, ne, ne já musím zůstat tady, já musím být u něj"řekla Tempy skoro hystericky a začala se celá třást, ale po chvíli odešla a sedla si zpět na lavičku. Jane mezitím šla pro kafe. A taky přiběhli všichni šprti.
"Zlatíčko, Zlatíčko takže jsi nelhala, Booth je opravdu tady?"
"Ano je byl na jedný tajný akci, ale odhalili ho a málem zabili"
"A jak mu je?" zeptala se Cam
"A ty jsi mu odpustila" zeptala se zase Angela.
"Já…já….já"zase se začala celá třást.
"Ten mizera…já
ho přerazím"řekla Cam
"Ne Camillo nesmíš u ublížit, nesmíte"
"Nechte ji na pokoji"přilítla tam Jane
"A vy jste kdo?"zeptala se stroze Angela
"Jane…sestra Seeleyho, na Tempy tady máš kávu..ta tě uklidní"
"Díky Jane"řekla už trochu klidněji.
"Poslyšte vím jak se všichni jmenujete, ale odpusťte mému bratrovi, vím aji co se dělo tady s Tempy, vše mi řekli, ale kdybyste ji viděli…byli sice spolu jenom chvilku, ale Tempy u něj byla spokojená"
"Je to pravda?"
"Je to pravda Angelo…..on mi řekl že mě miluje a já miluju jeho, ale co budu dělat jestli umře?"
Všichni se toho zděsili nejenom toho že by Booth mohl zemřít, ale zároveň všem bylo jasné že by to Tempy psychicky neuesla a tentokrát by se opravdu zabila. A tak Jane šla za ošetřujícím lékařem.
"Pane doktore, můžu s vámi mluvit?"
"Jistě co si přejete?"
"Prosím vás vidíte tamhle tu ženu? AnO? Tak jí není moc dobře"
"A co pro ní můžu udělat?"
"Zachraňte ji přítele a mého bratra v jedné osobě, ona by to neunesla už jednou se pokusila o sebevraždu a teď kdyby zemřel tak to udělá zase, prosím nechte ji ať je s ním na pokoji celý den…..to ji pomůže víc než myslíte"
"Dobrá ať u něj zůstane"řekl a pak zavedl Tempy zase za Boothem, Všichni se dívali přes sklo na zoufalou a zamilovanou Tempy, která měla opřenou hlavu o postel a plakala po chvíli vyčerpáním usnula a zase se ji zdál ten sen.
" Proč? Proč mě znovu opouštíš? Nemůžu být sama. Ty nemáš právo umřít, slyšíš?!"
" Kůstko, ty musíš jít dál, vybodni se na mě. Dej se dohromady a žij dál."
" Ne, bez tebe můj život nemá cenu, vezmi mě s sebou."
" To nejde."
"Ale jde všechno jde a neboj se nic brzy na mě zapomeneš"
"Ne nezapomenu, já bez tebe neumím žít vem mě sebou"
"Nemůžu ještě nepřišel tvůj čas"
"Ale tvůj taky ne"
Booth se už jen usmál políbil ji a pak zmizel ve světle které osvítilo Tempynu tvář a Booth zmizel.
"Néééééééé Boothe vrať se"
Tempy se zděšeně probudila a zjistila že ji Booth stiskl ruku.
"Boothe…lásko moje"
"Tempy…proč už zase pláčeš? Usměj se na mě to ti sluší víc"usmál se těžce Booth a Tempy ho políbila.

Cesta okolo světa 18.část

23. října 2008 v 16:00 FF-Cesta okolo světa
"Dnes ťa pozývam na obed."
"Ale čo?" pozrela na neho prekvapene Temperance.
"Sme tu už len zopár dní, treba si to užiť," usmial sa Booth a pokrčil plecami.
"Tak teda dobre," prikývla Temp. Boli v Anglicku, teda v poslednej krajine pred návratom do USA. Lietadlo im letelo za týždeň. Prednášky už mali za sebou a dostali ešte týždeň na oddych. Temp sa veľmi obávala návratu. Nikto, ani len Angela alebo jej otec netušili, že je tehotná. To, že sa dala dokopy s Boothom už asi vedel každý keďže to povedala Angele. Vedela, že to nebude mať ľahké keď sa vráti, ale teraz na to nechcela myslieť.

V reštaurácii
"Som rada, že si ma tu zobral." povedala Temp. Zrazu zacítila bolesť. Nechcela na sebe dať nič poznať, v poslednom čase sa jej to stávalo často. Dnes to však bolo iné, bolelo to viac. Booth si to všimol.
"Čo ti je?"
"To nič. Len mi je trochu nevoľno." Snažila sa to uhrať.
"Neklam! Už pár dní na tebe pozorujem, že nie je všetko v poriadku."
"Tak dobre, je občas mám menšie bolesti, ale to predsa nič neznamená. Som v deviatom mesiaci a myslím, že sa to dalo čakať." Priznala Temp.
"Ako myslíš, ale keby niečo tak mi to povedz a pôjdeme k lekárovi jasné?" Temp len prikývla a ďalej obedovala.

Potom spolu vyšli z reštaurácie a šli sa prejsť. Zašli až na kraj lesa a tam si sadli na lavičku. Pozorovali ako voda preteká popod ľad a snaží sa dostať na povrch. Bolo im krásne. Blížil sa čas kedy už traja a obaja boli veľmi šťastný. Zrazu začuli nejaký hluk. Lesnou cestou bežal nejaký muž a stále sa obzeral za seba. Za ním bežal druhý chlap so zbraňou a strieľal po tom prvom. Booth rýchlo strhol Temp na zem.
"Predtým si sa hral na veľkého a teraz utekáš? Hádam sa len nebojíš!" kričal chlap so zbraňou. Booth sa snažil odtiahnuť Temp do bezpečia za kríky. Muži si ich ešte nevšimli. Skryli sa za neveľkým kríkom. Keď už bola Temp v bezpečí Booth chcel zasiahnuť ale Temperance ho držala za ruku tak silno, že sa to nedalo. Len tam ticho čupeli a pozorvoali celú scénku.
"Prosím, nechaj ma žiť." Prosíkal muž, ktorý sa medzičasom ocitol na zemi.
"A prečo by som mal?" opýtal sa druhý muž a stále na neho mieril, "Tak teda dobre, ale nech ťa tu už viac nevidím." Povedal, kopol doňho a odišiel naspäť do lesa. Muž ležiaci na zemi sa pozbieral a rýchlo odtiaľ utiekol. Temp aj Booth si vydýchli a vyšli spoza kríkov.
"Si v poriadku?" opýtal sa jej Booth. Keď chcela odpovedať znova jej prišlo zle. Chytila sa za brucho a oprela sa o lavičku. Booth bol v momente pri nej.
"Čo ti je? Zase ti je zle?" Temp len kývla a predýchavala bolesť.
"Ideme do nemocnice." Zavelil Booth a vzal ju do náručia. Preniesol ju k autu a potom zamierili rovno do nemocnice. Tam ju ihneď vyšetrili. Booth ostal čakať na chodbe. Keď z dverí vyšiel lekár Vyskočil a začal sa vypytovať.
"Čo jej je? Bude v poriadku? A čo dieťa?"
"Pán.."
"Booth."
"Pán Booth, vaša priateľka je v podstate v poriadku ale môže dôjsť ku komplikáciam."
"K akým?" Booth sa skoro triasol, veľmi sa o oboch bál.
"Je možné, že slečna Brennanová porodí predčasne. Nie je to však isté. Mala by tu ostať na pozorovanie, ale sama navrhla, že ak to bude možné ešte dnes sa vrátite naspäť do štátov a tam nastúpi ihneď do nemocnice."
"Ďakujem pán doktor." Povedal Booth práve keď Temperance vychádzala z dverí. Vrátili sa do hotela, pobalili sa a Booth zohnal letenky.
Na letisku
"Nemala by som zavolať Angele?"
"Asi by si mala, ale neviem ako jej vysvetlíš, že budeš musieť byť v nemocnici."
"Asi by som jej mala povedať pravdu, aj tak sa to čoskoro dozvie." Booth len mykol plecami a netrpezlivo pozeral na tabuľu odletov. Temp vytočila Angeline číslo. Nikto jej nedvíhal a tak jej len nechala odkaz, že sa predčasne vracajú a že pre ňu má prekvapenie. Povedala jej aby sa ozvala Boothovi a nie jej. Práve vtedy sa na tabuli zjavilo ich lietadlo.

My Immortal

22. října 2008 v 20:50

Neják sem nic nepřibylo a tak vám dávám alespoň nějáké video.


Příště zabiju tebe/Nabudúce zabijem teba 17.část

20. října 2008 v 15:00 FF-Příště zabiju tebe
poslední kapitola...přeji pěkné čtení...

Po roku
"Zlatíčko, ukáž sa nám už konečne."naliehala Angela.
"Ale Angee, ja vtom vyzerám otrasne. Neviem ako som si tie šaty vôbec mohla kúpiť."vycházal zvuk z poza dverí. Angela to už nevydržala a otvorila dvere. V nich sa zjavila Temperance v prekrásnych bielych šatách s jemným vrstvením sukne.
"Temperance, vyzeráš v nich ako princezná."vydýchal Angela. Temperance na ňu vyvalila oči.
"Pozri na to brucho, čo mi z nich vytŕča."odvrátila pohľad od Angely a pozerala sa do zrkadla. Angela to všetko musela predýchať.
"Vtom bruchu, ktoré ti vytŕča, je tvoj druhý potomok. Laura bude mať súrodenca."skonštatovala a vzala do rúk lodičky. "Obuj si toto a poďme, Booth už určite čaká." Doplnila. Temperance sa ešte raz pozrela do zrkladla a potom na Angelu. Vzala si od nej lodičky a posadila sa. V priebehu pár minút Temperance spoločne vyšla a ukázala sa otcovi, ktorý ju mal doviesť pred oltár.
"Vyzeráš prekrásne."usmieval sa a dodal "bude mi cťou" Nastavil ruku a Temperance ju prijala. Spoločne s orgánom vyšli spoza dverí. Laura sa na to všetko pozerala z Angeliných rúk. Booth sa otočil a zbadal Temperance a Maxa. Keď ju uvidel, mohol na nej oči nechať. Prešla pár okamihov a Temperance stála priamo pred ním.
"Dávaj na ňu pozor."povedal Max a prenechal Temperance Boothovi, ten neodpovedal, len sa usmial. Rozprávanie kňaza sa zdalo všetkým zdĺhavé, len Boothovi a jeho rodine nie. Bol to jeho nápad mať svadbu v kostele. Bol to totiž zaritý katolík. Až nakoniec nastala veta, ktorú všetci túžobne očakávali.
"Seeley Booth, berete si tu prítomnú Temperance Brennanovú za právoplatnú manželku a budete........."spytoval sa kňaz. Booth sa obrátil na Temp.
"Áno, beriem"odvetil.
"Temperance Brennanová, berete si tu prítomného Seeleyho Bootha a budete ........."spytoval sa znova kňaz. Temperance sa taktiež otočila k Boothovi.
"Áno, beriem"odvetila.
"Poprosíme obrúčky"povedal usmievavo kňaz. Angela s Laurou na rukách doniesli spolu obrúčky. Obaja si ich vymenili.
"A môžte si dať prvý manželský bozk"vyslovil kňaz. Booth zdvihol Tempin závoj a ich pery sa spojili. Tento bozk bol však prvý, ktorý si ako právoplatný manželia dali. Kostol zaznes potlesk.

Nakonec všechno dobře dopadlo. Po tom, co ti dva spolu všechno prožili, byli najednou moc a moc šťastní. Taky si to zasloužili. Nejdřív Jackson a pak Camilla. To, co ti dva spolu zažili, a kolikrát jen kvůli lásce, nemělo obdoby. Tolikrát ji zachránil, tolikrát ji utěšoval, už snad milionkrát se spolu smáli, a nakonec je osud svedl dohromady a dostal je až před oltář. On miloval ji, ona milovala jeho a to už nikdo nikdy nezměnil. Občas proběhli nějaké hádky, a jednou ho málem trefila vázou, ale všechno přestáli. Vždyť žádné manželství není úplně idylické, všude jsou občas hádky a spory, ale pokud se dva lidé opravdu milují, tak to ustojí. Spolu se dožili až svatby své dcery, mimochodem, taky antropoložky a i svatby své druhé dcery, soudní patoložky. Booth si občas myslel, že se zblázní, když se ty tři pustili do odborných rozhovorů. Radši si vždycky pustil televizi a snažil se je nevnímat, i když všechny tři miloval, občas mu pěkně lezly na nervy. Laura a Linda, jejich dvě dcery, byli ve svých oborech opravdu skvělé a jejich rodiče na ně byli pyšní…a všechno to začalo ve Vídni, a hlavně kvůli jednomu dopisu…Příště zabiju tebe…

Takmer osudový únos 11.část

19. října 2008 v 18:00 FF-Takmer osudový únos
Po piatich zvoneniach Booth zodvihol.
"Booth"zaznel smutný, sklesnutý hlas. Temperance v tú chvíľu ďakovala Bohu, že telefón nevypovedal službu a že Booth zodvihol.
"To som ja Temp."zašepkala, aby ju Patrick nepočul. Booth už-už chcel niečo povedať, ale Temperance bola rýchlejšia.
"Som v hoteli Ri....."ďalej už Booth nepočúl. Temperance sa totiž vybil mobil. Keď si uvedomila, že ju už Booth nepočul, hodila telefón do kúta a obliekla sa. Nevyšla ale z kúpelne. Netušila ani to, či Booth počul aspoň niečo s názvu toho hotela. Nezmohla sa teda na nič iné len na slzy.

Booth netušil čo sa stalo, ale vedel,že všetky hotely, ktoré začínajú na písmená RI, musí nájsť a vedel, že pritom mu miestna polícia určite nepomôže. Zbehol po schodoch do internetovej kavierne v hoteli. V rýchlosti si zapol prehliadač a začal vytrvalo hľadať. Našiel 4 hotelov zo začiatočnými písmenami RI. A všetky sa volali Riviera a druhý názov bol ročné obdobie, A to Riviera Inverno, Riviera Vaso, Riviera Estate a Riviera Cadere. Všetky názvy si odpísal a zastavil prvý taxík, ktorý bol voľný. Jedinú smolu mal v tom, že hotely boli od seba vzdialené desiatky kilometrov a keby mal zakaždým zastavovať taxík, trvalo by mu to celý deň. A tak sa s taxikárom dohodol, že za celé dopoludnie mu dá 200 dolárov. Taxikár súhlasiť a oni molhi vyraziť.

Počula ako pod Patrickom zavŕzgala posteľ, vedela, že ešte stále spí. Umyla si tvár a odomkla kúpelňu. Potichu otvorila dvere a vyšla na balkón. Medzi tým si ešte stihla vzať z minibaru flašku červeného vína. Sadla si na balkón a čakala, nič iné jej neostávalo. Prešla hodina a Patrick vstal. Keď uvidel Temperance hneď k nej podišiel a pohladil ju po tvári. Temperance cukla a odťiahla sa. To ale robiť nemala hneď schytala takú facku, že jej na líci zostal odtlačok Patrickovej ruky. Do oči sa jej drali slzy, ale udržala sa. Patrick sa šiel osprchovať a potom si ju posadil do lona. Nepáčilo sa jej to, ale nechcela schytať ďalšiu facku. Nepáčilo sa jej ani to, že jej nesutále zachádzal rukou do rozkroku. Pohár jej trpezlivosti pretiekol a Patrick si to odniesol väčšmi než čakala. Krvácujúci nos, rozrezané obe pery a ešte aby toho nebolo málo, kopanec do brucha mu vyrazil dych. Temperance sa skryla do kúpelne a zamkla sa. Hneď ako sa Patrickovi vrátil dych rozkopol dvere.

Booth už obehla 3 hotely. Zostal mu už iba Riviera Estate. Taxikárovi dal sľúbenú sumu a vošiel do vstupnej haly hotela. Pôsobila naňho dosť gýčovo. Všade samé lustre a pohovky. Na veľkých oknách prečačkané záclony. V tej chvíli sa rozpamätal a podišiel rovno k recepčnej.
"Dobrý deň, hľadám istého Patricka."začal hneď Booth. Recepčná sa na neho zamračila a odvetila.
"My údaje o svojich hosťoch neposkytujeme, prepáčte."odvetila a otočila sa mu chrbtom. Booth sa usmial otočil ju k sebe a ukázal odznak.
"Sú tu dvaja Patrickovia, jeden býva na 102 a ďalší na 209."podala mu kľúče a vyparila sa. Booth rýchlo vybehol po schodoch, kedže výťah nefungoval a rozhodol sa ísť najprv do 209 a až potom do 102. Vopchal kľúč do dverí a otočil ním. V okamihu keď otvoril dvere, naskytol sa mu hrôzostrašný pohľad na telo jeho partnerky. Celá bola zaliata krvou. Ned ňou stál víťazoslávne Patrick a usmieval sa. Bootha si podosiaľ nevšimol. Ten sa zmohol len na odstránenie Patricka a záchranu Temperance. Patrick spadol na zem zo strelnou ranou tesne nad srdcom. Booth presne vedel kam mieri, nechcel ho zabiť. Chcel len aby bola v bezvodomí a chcel zachrániť svoju Temperance.

Máááám svátek...

19. října 2008 v 17:12 | Misha |  blog
Jen jsem chtěla, abyste to věděli...Mám svátek...ironií osudu přesně týden po tom, co měl svátek můj táta (ono to vyšlo i tak, že mám narozeniny přesně týden před tátou) a 4 dny po Šárčiných narozeninách...Taky jsem chtěla oznámit, že už od včerejška jsem doma z Berlína. Zájezd to byl úžasný, zvlášť když jsem jela s nejlepšíma kámoškama. Aspoň byla prdel .

Lenka, Katka a to zrzavý strašidlo jsem já před televizní věží v Berlíně.

povídka 1.část

18. října 2008 v 15:35 FF-Povídka
Takže, je tu nová povídka, tentokrát od Ivet...doufám, že se vám bude líbit, tak přeju pěkné čtení...

Den začínal jako každý jiný, zazvonil budík a Temperance s velkou nechutí, protože spala jen pár hodin, vstala a chystala se do práce. Cestou do institutu se zdržela v obvyklé ranní zácpě. Když konečně dojela na parkoviště, vydala se do kanceláře, protože ji čekalo papírování týkající se posledního případu. Po cestě se stihla pozdravit se Zackem a Hodginsem, překvapilo ji, že nevidí Angelu, proto položila otázku: "Kde je Angela?" Hodgins se na ni s úsměvem otočil a podal vysvětlení: "Angie přijde později, dnes má narozeniny a protože jsem ji pozval na večeři, šla na nákupy a ke kadeřníkovi, i když tvrdila, že má jen nějaké důležité vyřizování." "Proboha", zarazila se Temperance "úplně jsem na to v záplavě práce zapomněla!" Sotva to dořekla, vřítila se do kanceláře šéfky a oznámila ji že si bere den volna. Než stihla Camilla cokoliv namítnout byla už na parkovišti a startovala auto. "Co by se mohlo Angie líbit?"přemýšlela nahlas o dárku pro nejlepší kamarádku. Vyjela do rušných a přecpaných ulic, a během čekání v kolonách si lámala hlavu nad dárkem. Z proudu myšlenek ji vytrhl zvuk telefonu, po zvednutí se ozval známý hlas: "Ahoj Kůstko, máme případ!" byl to Booth. "Ahoj Boothe, ale já jsem si dneska vzala volno, zapomněla jsem na Angeliny narozeniny a teď musím rychle sehnat nějaký dárek. Nestačí ti Zack? Sám víš, že už je dost schopný! Ne, že bych Zackovi nevěřil, ale chci tady tebe! Navíc myslím, že by tě to mohlo zajímat… Ok, když to jinak nejde, kde je místo nálezu?" Booth ji vysvětlil, že ostatky našli v lese asi 40 km za městem. " Dobře, ale přijedu později, asi se ještě stavím pro ten dárek" Zavěsila, ještě asi půl hodiny čekala v koloně, ale pak se rozhodla s velkou nelibostí otočit vůz a vydat se k označenému místu. Booth mezitím zavolal do ústavu a přivolal i ostatní šprty. Zack s Hodginsem byli na místě během krátké chvíle a ihned začli zkoumat ostatky i blízké okolí.
Temperance byla pár km před cílem, projížděla nějakým městečkem a všimla si tří postav na parkovišti. Byli tam nějací dva muži, kteří se snažili násilím nacpat nějakou mladou dívku do dodávky. Temperance rychle přijela k nim, vyskočila z auta a rozběhla se dívce na pomoc. Jeden z chlapů si jí všiml a ihned se s ní začal prát, vzhledem k její znalosti bojových umění jej levou zadní skolila, ale nevšimla si že se dostal zase rychle na nohy a než se stačila přiblížit k druhému muži, který zrovna omámenou dívku strkal do dodávky, ucítila velkou bolest hlavy a skácela se k zemi.
Mezitím se Booth vyptával Zacka a byl naštvaný, že jeho partnerka ještě nepřijela. "Tak co jsi zjistil?" řekl naštvaným tónem. Zack mu odpověděl s ledovým klidem, jakoby se ho jeho tón vůbec nedotkl. " Vypadá to na ženu, věk mezi 20 a 30 lety, příčina smrti není úplně jistá vzhledem k velkému množství podlitin, zhojených i nezhojených zlomenin. Jsem si jistý, že ji někdo týral, víc zjistím až v laborce." Booth částečně spokojený s odpovědí poodešel stranou a chystal se vytočit číslo Kůstky, aby ji sdělil že ostatky se chystají převést do institutu, tím pádem má jet rovnou tam. Vytočil číslo a čekal až to zvedne, ale žádná odezva. Naštvaně zavěsil a s poznámkou "no jo, ženské a nákupy" nastoupil do auta a jel do institutu.
Kůstka se probrala svázaná v dodávce, cítila bolest hlavy a bylo jí jasné, co se stalo. Když se trochu vzpamatovala, všimla si dívky, která ležela na podlaze a ještě omámená spala. Přisunula se k ní a snažila se jí vzbudit. Po chvilce se jí to podařilo, dívka se probrala a začla zmateně něco říkat, Temperance došlo že to není anglicky, znělo to jako nějaký východo nebo středoevropský jazyk. Teprve po chvíli dívce došlo, že mluví v rodném jazyce a že by měla přejít k angličtině. Temperance se jí začala vyptávat: " Jak se jmenuješ? Jsem Anna a vy? Jsem Temperance, odkud jsi? Přijela jsem z České republiky…" Než stihly v rozhovoru pokračovat auto se zastavilo, dveře se otevřely a jejich únosci je táhli z dodávky lesem k ňáké staré lovecké chatě.
Booth už byl spolu s ostatními v institutu, byla tam i Angela, které to opravdu slušelo. "Nazdar Boothe, ahoj Angelo, vypadáš skvěle, dík, hele Hodginsi měl bys dávat pozor, aby ti Angelu někdo nepřebral!" s úsměvem si rýpnul, než stihl Hodgins zareagovat přerušil je Zack, který už stihl blíže ohledat kostru. "Tak vážení, už vím zřejmě příčinu smrti: Mimo jiné je tu několikanásobná fraktura kosti lebeční, která zřejmě vyvolala lebeční trauma a následně smrt." "To znamená?" řekl Booth. " To znamená, že ji někdo umlátil k smrti a použil nějaký těžký, tupý předmět." "Udělala jsem přibližnou podobiznu oběti, tady ji máš." Proženu to registrem pohřešovaných osob, dík." "Jo a Boothe. Co je Angelo? Nevíš, kde je Temperance? Musela si prý něco zařídit. Snad máš pravdu, já jen že jsem jí už 5 krát volala a nebere mi to, začínám mít o ni strach…"Booth se jen usmál. "No tak nic,zkusím jí ještě zavolat", řekla si spíš pro sebe, protože Booth byl už dávno pryč.
Temperance a Annu přivedli do staré chaty, kde už čekala ošklivě zbitá žena. Postavili je vedle té ženy a přikázali jí, aby se postarala o dvě nově příchozí. Žena je bezeslova odvedla do vedlejší místností, která byla něco jako kuchyň, alespoň to tak odhadly podle jídla a nádobí. Žena je rozvázala a Temperance se hned začla vyptávat: "Kdo jsi a co tady vlastně všechny děláme?" "Jmenuji se Susan Nicolsnová, jsem tady už 4 roky." Při těch slovech jim tuhla krev v žilách. "Ti muži mě unesli společně s další dívkou, musíme se o ně starat a poslouchat je na slovo, když ne, ztrestají nás!"Susan se málem rozbrečela. "Minulý týden se ti dva hrozně opili, byli zase brutální, Tery se pokusila utéct, ale oni jí chytli a umlátili, mě pro výstrahu zmlátili taky." Temperance a Anna byly v šoku, ticho jako první přerušila Temperance: "Já jsem Temperance a tohle je Anna. Ahoj říkej mi Anie." Řekla roztřeseným hlasem. "Měly bychom dodělat jídlo, aby se nenaštvali." Za chvíli Susan uchopila nádobu s jídlem, poprosila Temperance aby vzala druhou a vykročily všechny do tzv. jídelny. Susan se ještě zastavila a řekla: "Nedělejte problémy, neodporujte a za žádnou cenu se nevzpouzejte, jinak to odneseme všechny." Přinesly jídlo, nandaly ho na talíře, stály opodál a sledovaly ty dva odporné strávníky. Po obědě se vrátily do kuchyně a všechno uklidily. Susan šla ostatním ukázat místo, kde nabírá vodu, ale jeden z těch mužů jí zastavil, popadl za ruku a táhl ji do chaty. Temperance i Anie děsilo pomyšlení, co tam s ní hodlá dělat, tušily o co se pokusí, jak při návratu zjistily, jejich obavy byly oprávněné. Susan už po několikáté znásilnili. I když by se ráda vzpouzela, vzpomněla si na její předchůdkyni a nezmohla se na jakýkoliv odpor, pouze brečela. Když se vrátila ke svým "spoluvězeňkyním" snažily se jí utěšit. Temperance měla obrovskou chuť se pomstít, ale Susan jí to nedovolila. Blížila se noc, bylo už po večeři a oba muži se utápěli v alkoholu. Temperance se Susan zeptala, jestli tuší jak daleko je nejbližší město, ze kterého by se dala přivolat pomoc. Susan to odhadla na 10 km, ale rovnou řekla že nemá cenu pokoušet se o útěk, protože všude okolo je nebezpečná divočina a nedostaly by se do bezpečí dřív než by je chytili. Všechny ucítily zoufalý pocit, Temperance se snažila dodat trochu naděje: "Pracuji jako forenzní antropoložka u FBI a můj přítel, agent Booth, mě už určitě hledá. A když najde mě, jakože mě najde určitě, najde i vás." Usmála se a přítelkyním to dodalo trochu naděje.
Do institutu se po pár hodinách vrátil Booth s totožností mrtvé: "Byla to Tery Scotová, zmizela zhruba před 4 roky. Zmizení oznámili jediní žijící příbuzní, její rodiče. Zabili se loni při autonehodě, takže bude problém najít někoho, kdo by o ní něco věděl." "Podle přítomných larev brouků nastala smrt tak před týdnem", řekl Hogins a Zack dodal: "Zjistil sem, že byla několikrát brutálně zbita a znásilněna, ať už jí to udělal kdokoliv zaslouží si zhnít v base." Všichni se nad tím zamysleli, najednou se do laborky vřítila Angela, vrhla na Bootha vyděšený výraz: "Boothe, nevíš něco o Temperance?" Booth si najednou uvědomil, že uplynulo několik hodin, co s Kůstkou mluvil a najednou mu došlo, že něco asi nebude úplně v pořádku. Přepadl ho nepříjemný pocit, začal se obávat, aby se jeho Kůstce nestalo něco špatného.

Vánoční zázrak 6.část

18. října 2008 v 12:00 FF-Vánoční zázrak
" Proč? Proč mě znovu opouštíš? Nemůžu být sama. Ty nemáš právo umřít, slyšíš?!"
" Kůstko, ty musíš jít dál, vybodni se na mě. Dej se dohromady a žij dál."
" Ne, bez tebe můj život nemá cenu, vezmi mě s sebou."
" To nejde."
" Néééééééééééééééééééé!" vyhrkla a posadila se na posteli. Seděla v pokoji a křečovitě svírala deku.
" Tempy, co je?!" přisedla si k ní Jane.
" Jen zlý sen."
" Já se lekla. Před chvílí volal Booth, říkal, že se vrátí pozítří, a že tě miluje…on se teda vyjádřil trošičku jinak…"
" Co říkal?"
" Že se těší, až tě sevře v náručí, že tě miluje a chce být u tebe."
" Díky."
" Mně neděkuj."
" Proč?"
" Protože! Ještě dva dny a budeš v jeho náručí."
" Ano Jane, já vím."
" Tak se vyspi. Ať se tě nelekne, až ho uvidíš."
" Dobře," přikývla Tempy a pak si lehla. Booth žil a před chvílí volal. Nevěděla, že Boothovi za chvíli půjde o život.

" Agent F.B.I., a my ti uvěřili! Zastřelte ho!" vykřikl hlavní boss a odešel pryč. Ozval se výstřel a Booth se zhroutil na zem.
" Nééé!" vykřikl.
" Ale ano," kopl do něj jeden z chlapů a odešel. Booth se pokusil zvednout. Doplazil se se střelnou ránou až k silnici, kde si ho všiml nějaký taxikář. Naložil ho do auta a jel k nemocnici.
" Zavolejte Temperance, v seznamu je jako Kůstka," zachraptěl z posledních sil, pak upadl do bezvědomí.

" Bože, Boothe, co ti to udělali?" sevřela Tempy jeho ruku.
" Tempy, myslím, že bys měla být silná, tohle bude nadlouho."
" Ano Jane," přikývla Temperance. " Půjdu si zavolat."
" Dobře, budu u něj," kývla Jane.
" Díky," špitla Tempy a odešla si ven zavolat.
" Zlatíčko, kde jsi?" zeptala se Angela.
" V nemocnici," kousla se do rtu, aby se nerozplakala.
" Co děláš v nemocnici?"
" Booth…"
" Co se stalo? Ty sis zase udělala něco kvůli Boothovi?!"
" Ne, Booth je tady, je…Seeley je postřelený a je v nemocnici…přijeď, prosím, můj parťák je postřelený, možná umře, miluju ho!"
" Zlatíčko, blouzníš, co by tady Booth dělal?"
" Angelo! Jestli mi věříš, jsem v nemocnici, jestli ne, zvládnu to s Jane sama."
" Jane?"
" Boothova sestra, nevlastní."
" Dobře, za chvíli jsme tam," přikývla Angela.
" Fajn, a pospěšte si," přikývla Tempy a zavěsila. Pak se vrátila k Boothovi do pokoje, sedla si na židli a chytila ho za ruku.

Láska verzus Smrt 6

17. října 2008 v 7:30 | Sharya |  FF-Láska versus smrt
Angelo, musím s tebou mluvit. Jasně o co jde?
Víš Angelo, Sully před pár dny odjel a znovu mi nabízel, abych odjela s ním.
A proč jsi to neudělala?
Kvůli Boothovi. Cože? Zeptala se Angela.
Jo, kvůli němu. Já bych to bez něj asi nevydržela. Bez jeho komentářů, bez jeho rad a bez jeho úsměvu.
Hele zlato, ty ses snad do něho zamilovala?!
Ne to není pravda. Je to můj kolega a kamarád a navíc to takhle bylo aji poprvé jak Sully odjel.
Tak co už ví, že po ní jdeme? Zeptal se jistý muž.
Ano jistě šéfe. Myslím, že už jí to dochází. Tak fajn. Michaeli, ted ji necháme pár dní na pokoji. Ale ty mi řekni proč ji nemáš rád.
Víte šéfe. Její otec zradil mého otce. A ted když je její otec ve vězení nemůže ji chránit a já ji tak můžu ohrožovat.
Ty jseš idiot, ona bude mít ochranku, jakmile se Booth dozví o tom, že jí někdo vyhrožuje.
A to podle mě bude už brzy.
Šéfe a proč vy chcete zničit Brennenovou?
No víš Michaeli. To ti řeknu jindy. Ted musím pryč. Řekl a odešel. Michael odešel chvíli po něm.
Takže doktorko, vše je v pořádku. Jeden náš agent bude dole v autě přede dveřmi a druhý bude tady nahoře hlídat další dveře. Řekl jeden z agentů, kteří mají za úkol chránit Tempy.
Děkuji vám, Dobrou noc.
Jakmile zavřela dveře pustila si záznamník měla tam dvě zprávy.
  1. zpráva: Ahoj Tempy tady Sydney jsme v pořádku, tak neměj strach. Zatím se měj ozvu se jakmile to půjde.
  2. zpráva: Dobrý den doktorko ted vás pár dní necháme na pokoji, ale pak vás budeme zase sledovat.
Jakmile si Temprennce vyslechla druhou zprávu, začala mít pocit, že zná hlas toho muže, ale nedokázala si vzpomenout kde už ho slyšela. Z přemýšlení ji vytrhl zvonek.
Boothe co tady děláš? Zeptala se překvapeně.
No nic coby, jen jsem se přišel na tebe podívat jak se ti vede.
Mě se vede vcelku fajn ochranku mám takovou, že by mi ji mohla závidět kdejaká hvězda.
No to víš mám o tebe starost, nechci aby se ti něco stalo.
Děkuju. Víš co mě zajímá jak dlouho mě budeš ještě takhle chránit.
Kůstko dokud budu žít, a taky když ti půjde o život tak tě
budu tě chránit. Byli při sobě tak blízko, že Tempy cítila jeho vůni a najednou byli při sobě tak blízko, že se pomalu začali líbat. Nejprve pomalu, ale pak to bylo víc a víc vášnivější. Tempy začala Boothovi vyslíkat sako a rozepínak košili a on saze ji vyhrnoval tričko.
Najednou byli u ní v ložnici.
Seš si jistá tím co děláme?zeptal se Booth.
Já nevím,nevím. A co Sully? Optal se ještě Booth.
To je mi jedno, on odjel a já chci ted hned tebe.
Tak jo. Řekl Booth a pokračovali ve vášnivých radovánkách skoro celou noc.