Listopad 2008

Se zpožděním - 22.11. a nově - 3.12.

30. listopadu 2008 v 20:12 | Misha
22.11. - tenhle den (tedy hlavně večer) byl docela nabytý. Na primě běžel návrat do Cold Moutain s Emily, na nově lemra líná se Zooey Deschanel a od půl osmý byl v přátelích Eddie (Sully) viděla jsem všechny tři.
A jako třešinka na dortu...3.12. bude od 20:00 na nově Eddie McClintock alias Sully.

Nový design a všechno ohledně toho

30. listopadu 2008 v 19:22 | Misha |  blog
Dnes jsem se po dlouhé době na blogu zase činila...nový design, rozcestníky a podobně. Ještě pár věcí dneska přibude. A snad vám to vynahradím na dlouho dopředu...jinak pokud vše půjde, tak jak má, tak vás příští víkend čeká pokračování vánočního zázraku, ale ten další týden zase asi ne, Sharya má pořád zákaz PC...u mě to naštěstí platilo jen na čtvrtek a pak se táta uklidnil, takže pohoda.

Emily v TV star

30. listopadu 2008 v 19:17 Fota v časopisech
Dávám to sem sice se zpožděním a všichni z vás o tom už určitě vědí, ale Emily se objevila v časopisu TV star. Časopis jsem si koupila a zhlatla jsem článek ještě před první hodinou, i když jsem nebyla sama, kdo si ho chtěl přečíst. Bohužel jen já jsem si ho koupila kvůli Emily. Katka, Klára a Anička ho chtěli kvůli miničlánku o Stmívání (Twilight), a Lenka kvůli HSM...Ale i tak jsem si vydobila chvíli a článek si přečetla a stálo to za to...


Emily Deschanel - Snů se nikdy nevzdám
Je zapřisáhlou vegankou, na zeleninu obrací i své herecké kolegy, hromady hranolek s kečupem přirovnává k orgasmu a na natáčení se čas od času rozbrečí z nedostatku sil nebo zapomenutého textu. Seznamte se s Emily Deschanel.
"Veganství nemá žádnou souvislost se zdravou stravou. Prostě jen nejíte maso a vajíčka, nepijete mléko a nenosíte kůži a vlnu. Celé dny do sebe ale můžete s chutí cpát hranolky s kečupem," odhaluje svůj jídelníček dvaatřicetiletá seriálová hvězda Emily Deschanel, která se masa vzdala už před šestnácti lety.
Ačkoliv podporuje organizaci PETA a nejradši nosí šaty Stelly McCartney, u níž má jistotu, že při výrobě jejích látek nepřišlo k újmě na zdraví ani jedno zvíře, mezi fanatické vyznavače veganství, kteří vrhají piksly s barvou na celebrity v pravých kožešinách, rozhodně nepatří. "Takhle to rozhodně nedělám. Spíš se snažím lidem vysvětlit veganský styl života a získat je na svoji stranu. Například kolega David Boreanaz si ze mě dělal zpočátku legraci a smál se, že jsem býložravec, ale pak jsem mu dala občas ochutnat nějaké veganské jídlo a úplně si ho zamiloval. Teď se snaží žít jako vegetarián alespoň jeden den v týdnu, což je nejlepší cesta ke zdárnému veganství," vtipkovala v rozhovoru pro časopis Women´s Health.




ŠESTNÁCT HODIN NA PLACE


Už tři roky září v roli chladné antropoložky Temperance "Kůstky" Brennanové ve Sběratelích kostí. A zatímco její seriálovou postavu nejvíc děsí představa, že ji jednou pohřbí zaživa, Emily se hrnou do očí slzy, když po šestnáctihodinovém natáčení padá únavou, ale musí točit dál. "Než jsme začali natáčet první sérii, byla jsem celá natěšená a nemohla jsem se dočkat, až to začne. Do té doby jsem hrála hlavně vedlejší role, a to pořád jen čekáte, až přijdete na řadu, a nudíte se. Pak to odstartovalo a já si uvědomila, co ve skutečnosti znamená hrát hlavní roli. Pracujete čtrnáct, patnáct, občas i šestnáct hodin denně. Vedle natáčení se účastníte různých propagačních akcí a najednou nemáte žádný osobní život. Je to fyzicky i psychicky neuvěřitelně náročné. Několikrát jsem byla blízko kolapsu a dokonce jsem se rozbrečela na scéně. Hlavně když mi začal z hlavy vypadávat scénář," říká o chvílích, kdy na place doslova "padá na hubu", a pokračuje: "Všichni jsou naštěstí úžasní a moc mi pomáhají. Prostě jsem vůbec nepředpokládala, že to může být tak náročné. Ale nechci si stěžovat. Lidem se stávají horší věci, než že musí hrát hlavní roli v seriálu. Navíc časem se člověk naučí se s tím poprat. Taky jsem se naučila brát věci trochu víc s nadhledem a nehroutit se z toho, když jednu scénu nezahraju úplně bezchybně. Uvědomila jsem si, že si to zbytečně komplikuju. Natáčení je samo o sobě dost náročné a připouštět si stres - a ještě ho tím násobit - je hloupost. Navíc jsem šťastná, že v dnešní době, kdy některé seriály končí po odvysílání pár epizod, jsem dostala šanci podílet se na něčem, co trvá už takhle dlouho."

JÍZLIVÁ A UŠŤĚPAČNÁ PERFEKTCIONISTKA

Živila se jako recepční, je vyšinutá perfekcionistka a žije ve velkém mezonetovém bytu se svojí donedávna mnohem slavnější sestrou Zooey. "Nejsme jen sestry, ale i nejlepší kamarádky. Je nám úplně ukradené, co si o nás lidé myslí, co je společensky přijatelné, prostě si maximálně užíváme života. Připouštím, že občas docela šíleným způsobem," odhaluje Emily své soužití se sestrou. Obě rády tančí a dělají si legraci ze všeho a ze všech. "Celá naše rodina je jízlivá a uštěpačná a nám se to samozřejmě nemohlo vyhnout," vtipkuje herečka, jejíž největší oporou v životě je vedle sestry také máma, které "brečí na rameno". "Máma má pochopení naprosto pro všechno, co dělám. Nejenže vyslechne moje skuhrání, ale dokáže mě nakopnout nebo naopak přibrzdit, když mířím do záhuby. Nesčetněkrát jsem za ní přišla s tím, že končím s herectvím, že už to nezvládám, protože dostávám jen vedlejší role. Pokaždé jsem si vyslechla, že si mám okamžitě přestat stěžovat, zvednout svůj zadek a jít se prát a plnit si své sny."
Natáčení jí sice zabírá většinu času, přesto si najde čas na dobročinné projekty, podporuje například gaye a lesbičky z řad studentů, a čas od času si vyšetří chvilku i na milostný život. Před rokem se spekulovalo o jejím vztahu s hercem a producentem Michaelem Medikem, v jednom z loňských rozhovorů se rozpovídala o vtahu s britským scenáristou, jehož jméno bedliv




Ahoj, ahoj, ahoj

26. listopadu 2008 v 8:43 | Misha
Máme problém, já i Sharya máme zákaz PC...teda já až ode dneška od odpoledne... nejspíš... takže, všechny společné FF se pozastavují na dobu neurčitou...to znamená Vánoční zázrak (já a sharya) a Nenechám tě odejít (Sharya a Domka), moc se omlouvám, ale pokusím se vám to vynahradit, až na PC budu moc...jen doufám, že se v neděli zveřejní ztracená dcera, protože i s tím, je to zatím povídka na víc než půl roku a pořád se píše, už mám 33 částí a ještě cca dalších 20 bude...takže zatím pá, nevím, kdy se tu zase objevím...

Nenecham tě odejít (Nenecham ta odist) 5

24. listopadu 2008 v 15:00 | Sharya |  FF - Nenechám tě odejít
"Zvědavost Tempy nedala a tak jela za Angelou, ta ji dala dopis a ona zapadla do své kanceláře a začala číst.
Moje drahá Kůstko
Až to budeš číst…já už nejspíš budu sedět v letadle a vzpomínat na tebe. Musel jsem od tebe odejít, protože se brzy staneš manželkou Sullyho. A jemu by se asi nelíbilo, kdybychom spolu dál pracovali. Můj úkol chránit tě před zlým světem a před tebou samotnou skončil. Teď mě vystřídá Sully, který tě bude muset chránit nejenom v soukromí, ale i v práci. Temperance, nevím jestli se ještě uvidíme, ale já ti přeji hodně štěstí do života a doufám že budeš šťastná. Booth

Tempy po tom co to dočetla se rychle sbalila a jela na letiště. Měla štěstí Booth teprve dojel když byla v hale.
"Boothe"
"Kůstko, co tady děláš?"
"Boothe prosím neodjížděj…zůstaň tu se mnou, Sully mě nedokáže chránit jako ty"
"Kůstko, neboj se on to taky dokáže"
Chvíli si hleděli do očí a pak se najednou ozvaly vystřely.
"Kůstko dolů" řekl Booth a vytáhl zbraň. Najednou útočník spáchal sebevraždu.
"Kůstko?" zeotal se když viděl že se nepohnula, najednou šla do kolen a zhroutila se Boothovi do náruče. Měla střelnou ránu v břiše.
"Pane Bože Kůstko" vykřikl a zavolal sanitku.
"Boothe,…..to bolí…..bolí to a ….je mi …..zima"
"Klid nemluv, všechno bude dobré, neboj se všechno bude dobré"
Po chvíli přijela sanita Kůstku naložili a pelášili s ní s do nemocnice. Booth ji celou dobu držel za ruku. Když dojeli zavolal všem ostatním co se stalo a po chvíli všichni přiběhli v čele se Sullym.
"Boothe…..co s Temperance?"
"Já nevím. Sully ona přijela na letiště a pak tam někdo střílel a ona to koupila"
"Pane Bože a jak dlouho už je na sále?"
"Necelou hodinu" dořekl to a v tom vyšel doktor.
"Dobrý den jsem doktor Nojburk, operoval jsem slečnu Brennanovou"
"Jak ji je?"zeptal se hned Booth
"Teď už dobře….zranění naštěstí nebylo tak hrozné a rozsáhle jak jsme si myslel a …."
"Můžu jít za ní ?"zeptal se Sully.
"Jste pan Booth?"
"Ne to nejsem…on je Booth"
"Aha….Brennanová chce mluvit s Boothem"
Booth tedy odešel do pokoje za Tempy.
"Kůstko jak ti je?"zeptal se a ona k němu vztáhla ruku a on ju vzal.
"Dobře…Boothe prosím zůstaň se mnou, neodcházej….já tě nenechám odejít"
"Neboj já tu s tebou zůstanu a v práci si tě taky ohlídám.
"Skloň se ke mně"
"proč?"
"Prosím"
Booth se k ní sklonil a ona ho políbila.
"Za co to bylo?"
"Za to že jsi byl se mnou"
Sully to všechno pozoroval a dost na Bootha žárlil, ale zároveň věděl že se Booth nesmí přiblížit k Tempy víc než on.



Vánoční zázrak 11.část

22. listopadu 2008 v 12:00 FF-Vánoční zázrak
Booth stál opřený o futra a pozoroval ji. Tempy měla na tváři krásný úsměv a plamínky radosti už měla i v očích. Byla šťastná.
Booth se odlepil od futer a přešel k ní.
"Strašně tě miluju"zašeptala a opět se mu schoulila do náruče.
"já tebe taky a doufám že už tě nezklamu"
"Nezklameš, já ti věřím…..několikrát si za mě skoro položil život a tak mě nemůžeš zklamat"usmála.
"Jsi opravdu šťastná?"
"Jsem a to proto že ses mi vrátil a taky proto že jsem se do tebe zamilovala a ty jsi mi vrátil úsměv na rty, ale bojím se co bude po Vánocích"
"Co by mělo být?"
"Ty se nechceš vrátit a tak mám strach"
"Neměj strach, vrátím se s tebou, budeme spolu pracovat, bydlet všechno co budeš chtít"
"Tak jo, ale teď chci jít spát"
"Dobře…tak jdeme"usmál se Booth a šli si lehnout do postele. Booth si ji k sobě přivinul a ona během chvíle usnula.
Druhého dne se všichni sešli u snídaně.
"Dobré ráno, moje krásné dámy"
"Ahoj"pozdravili ho Tempy s Jane zároveň.
"Děvčata…já musím dneska na stanici, co kdyby jste si zašli do města?"
"Přesně o tom jsme uvažovali, já bych šla ještě navštívit Angelu a spol….tady je adresa hotelu, když tak přijď za námi"usmála se Tempy a věnovala mu krásný polibek.
Po snídani Booth odešel a holky se vydali do města. Procházeli si stánky a povídali si. Když pak procházeli jednou boční uličkou kde nikdo nechodí tak jim někdo k ústům dal kapesník napuštěný chloraminem a oni upadli do bezvědomí.

Už bylo dost pozdě odpoledne a Booth přijel domů a nikde nenašel svoje děvčata. Bylo mu to divné když ani jedna nebrala mobil a tak jel do toho Hotelu.
"Ale kdopak to tady je" pozdravila ho Angela a objala ho.
"Nazdar všichni, je tady Temperance a moje sestra?"
"Ne ty tady nejsou proč?"
"Protože říkaly že za vámi přijdou a no…to je fuk, uvidíme se později" řekl Booth a zmizel z hotelu dřív než někdo mohl něco říct.
Když si sedl do auta ozval se mu mobil.
"Jo Booth?!!"
"Nazdar…máme tvoje krásky, tvoji hezkou sestřičku a ještě víc rozkošnou doktorku a přítelkyniny v jedné osobě" ozvalo se na druhém konci telefonu a Booth ztuhl……

Bratrova Smrt 7

22. listopadu 2008 v 9:30 | Misha |  FF-Bratrova smrt
Booth se večer neobjevil. Tempy seděla ve večerních šatech na sedačce, v jedné ruce držela skleničku vína, v druhé mobil. Booth svůj telefon nebral.
" Hajzle!" sykla Temperance do ticha. Odpovědi se jí, ale stejně jako odpoledne od Jaredovy mrtvoly nedostalo.

Booth jel v klidu po dálnici. Mířil k Tempynu bytu. Bylo krátce po sedmé a on tam měl být o půl osmé. Doma se stihl ještě převléct z obleku do džínů a černého trika. Najednou se ozvala střelba. Ze strany spolujezdce bylo auto zasypané palbou.
" Sakra!" vykřikl. A strhl auto stranou. Podařilo se mu skrýt se za nějaký náklaďák. Zhluboka se nadechl. Stoupla v něm hladina adrenalinu. Ani necítil, že ho na rameni škrábla kulka. Nechápal co se děje. Chvíli se nic nedělo a pak ho zasypala palba z druhé strany než předtím. Booth se podíval do zpětného zrcátka. Před tím, než se vysklilo, stačil zahlédnout černý džíp a v něm čtyři nebo pět mužů se zbraněmi. Booth šlápl na plyn. Jel stále rychleji. Vjel do města. S hrůzou zjistil, že zasáhli nádrž. Benzín rychle ubýval.
" Do prdele!" zařval. Kličkoval ulicemi a snažil se svým pronásledovatelům ujet. Když se ozvaly další střely, Booth ztuhl. Vjel na volnější prostranství, protože věděl, co bude následovat. Benzín začal hořet a po chvíli auto vybuchlo…

Tempy odložila skleničku a šla se vysprchovat. Pak si lehla do postele a začala brečet. Věděla, jaké to je chodit s policajtem, ale ten, s kterým kdysi chodila, jí alespoň zavolal. Když vyšla ze sprchy, lehla si do postele a usnula.

" Tempy, jsi to, co na světě miluju nejvíc."
" Ach Boothe, ani nevíš, jak já miluju tebe."
" Vzpomínej na mě v dobrém."
" Boothe, neodcházej, nenechávej mě tu samotnou."
" Musím, už přišel můj čas."
" Nepřišel! Nepřišel!"
" Smiř se s tím…," zašeptal, políbil ji a pak se rozplynul…
" Nééééééé!" vykřikla.
" Boothe! Boothe!" posadila se na posteli. Najednou se ozvalo klepání na dveře. Tempy se zvedla a vydala se ke dveřím. Otevřela dveře a za nimi spatřila Bootha. Byl celý špinavý, z ramene mu vytékala krev a sotva se držel bdělý.
" Můžu dál?"
" Jasně, pojď," uhnula ze dveří.
" Můžu prosím vodu?"
" Jasně, posaď se na pohovku," kývla a zamířila do kuchyně. Přinesla mu vodu a pak ho poslala do koupelny.

Booth po chvíli vyšel ven. Byl mokrý a kolem pasu měl omotaný ručník. Vypracované tělo měl opálené a vypadal líp než dobře. Posadil se na gauč a Tempy si sedla naproti němu.
" Co-se-sta-lo," zeptala se Tempy pomalu, aby byl Booth schopný vnímat.
Ten jí to, co se stalo, vypověděl.
" Takže ty jsi vyskočil z auta, svalil ses do bažiny a pak ses prodíral lesem až sem?!" ujasnila si to Tempy.
" Ano," přikývl Booth.
" Fajn," kývla Tempy a odnesla hrnky po kávě.
" Můžu tu u tebe přespat?"
" To jsme plánovali, ne?" pousmála se.
" Jo," přistoupil k ní a začal ji líbat.
" Ne, Boothe, dneska ne, nemám náladu a je navíc pozdě."
" Dobře, tak promiň," ušklíbl se.
" Ne, ty promiň, jsem prostě jen unavená. Vynahradíme si to jindy, jo?"
" Dobře," políbil ji a vzal ji do náruče. Odnesl ji do ložnice, kde jí popřál dobrou noc a lehl si vedle ní. Pak se usmál, ale do hlavy se mu vloudily vzpomínky na tu střelbu. Probíral ji ze všech stran, ale nic ho nenapadlo, snad jen to, že to bylo kvůli jeho bratrovi. Pak se vzpomínky rozplynuli a on usnul.

Vypadek pameti 3

21. listopadu 2008 v 9:30 | Sharya |  FF-Výpadek Paměti
"vy toho muže taky znáte?"
"Ach prosím vás kdo by ho neznal, dováží..teda dovážel nám sem dřevo a vše co jsme potřebovali"
"a kdy jste ho viděl naposledy a víte kde bydlí?"
"tak naposledy jsem ho viděl asi před třemi měsíci a jestli chcete tak vám to ukážu, ale museli bychom tam autem a….."
"Nech je být, tady vy dva máte něco k jídlu, musíte být hladoví a pak tam můžete jet"řekla Kristin. Oba moc poděkovali a pak se šli převléct a podívat se na pokoj. Byl to krásný velký pokoj, s velkou postelí s nebesy a kamenným krbem. Nábytek byl dřevěný a koupelna byla krásně zařízena.tak staronově.
"Je to tu moc krásné…jsem ráda že jsem tu s tebou, moc se mi tu líbí."
"To jsem rád a co kdybychom se šli projít a já bych tam pak jel až na večer"
"Dobře, malá procházka a čerství vzduch to nám jistě prospěje" usmála se a pak se šla převlíct. Pak se rozloučili a šli na procházku spolu jim bylo moc dobře. Pořád se smáli a pak se vzali za ruku a prolezli snad všechno. Když se vrátili tak jim Kristin dala večeři a pak Booth odjel i s Peter na to místo a Kristin zůstala sama s Tempy.
"Máte moc pěkného kolegu" řekla a přinesla jim víno.
"Děkuji za víno a máte pravdu je pěkný"
"Je mezi vámi něco, jaký k němu máte vztah?"
"Víte jste cizí osoba a já vám mám něco povídat? Ale dobře, jsme jen parťáci a kolegové a máme spolu skvělí vztah, teda když se nehádáme. Jinak, víte on při mně vždycky stál a nikdy mě nenechal ve štychu. Jednou byl zraněný a mě unesl jeho kolega, který byl vrah, ale i když on sám byl zraněný tak si pro mě přišel a našel mě, nebo když mě a mého kolegu z institutu pohřbili za živa, tak to byl zase on kdo mi pomohl na svobodu"
"Tak to je teda skvělej kolega a vy k němu nic necítíte? Protože když jste se vraceli tak jste byli takový spokojení a šťastní jako milenci"
"Víte já ho miluji, celým svým srdcem, miluji ho, ale nevím jestli on miluje mě. Ale asi ne a víte když se na mě jen podívá a nebo se na mě usměje pro mě je to to nejlepší."
"Tak já osobě si myslím že vás taky miluje a něco vám řeknu tady u nás se mezi páry které k sobě nemohou najít cestu, tak se vždy první noc něco stane"
"Co tím myslíte?"
"Víte podle pověsti, která tu koluje už více než 100 let se říká, že v tomhle jezeře se koupala krásná, mladá a dobrá čarodějka Morana a zamilovala se do jednoho vesnického kluka a on do ní a právě při úplňku se zde potkali ve vodě a začali…no však vy víte co myslím, a podle všeho je ta voda tak pořád čistá, protože se tam koupali lidé s čistou duší a čistou láskou, vím že si myslíte že jsem asi blázen, ale každý kdo se šel za úplňku koupat tak se dali do hromady"
" tak to je velmi zajímavé a zvláštní"řekla Tempy a pak odešla a šla si lehnout do postele. Když se vzbudila, tak zjistila, že Booth tam ještě není a tak se šla podívat k jezeru. Jezero bylo osvětleno a ona vstoupila do vody jen tak v celé své kráse. Po několika minutách se tam objevil Booth. Chvíli si hleděli jen tak do očí a pak šel Booth za Tempy do vody.
"Tohle je šílenství"řekla trochu zmateně
"Ano to je, ale já tě mám moc rád a miluji tě"řekl Booth a začal si hrát s jejími vlasy. Tempy ho začala líbat a jelikož chtěli být spolu tak se přesunuli do jejich pokoje. A tam si spolu začali hrát. Tempy si strašně užívala jeho blízkosti a jeho polibků. Milovali se skoro celou noc,byla v tom vášeň a potlačované city, které konečně po 3 letech vyšli na jevo. Ráno se probudili vedle sebe a pak šli společně na snídani.
"Dobré ráno přeji"pozdravila je Kristin
"Dobré ráno" řekli a pak se šli na snídat. Když byli po snídani, Booth musel jet ještě někoho vyslechnout. Tempy samozřejmě jela s ním. "Tak jo já půjdu za tou Emily Greenovou"
řekla Kůstka a políbila ho, pak se Booth a Tempy rozloučili a Booth odešel někam jinam. Asi po půl hodině vyšel a šel čekat na Tempy před auto a najednou se ozval výbuch několika bungalovů. Které stáli vedle sebe.

Net už jde!

19. listopadu 2008 v 8:17 | Misha
Hurá!!! Tak jsem včera zprovoznila net a žádnýho "odborníka" jsem k tomu nepotřebovala! Prostě jsem jen zmačkla jedno blbý tlačítko a bylo to. Třikrát hurá!!!

Problém s netem

18. listopadu 2008 v 19:22 | Misha
Takže, nejde mi net, něco jsem si na notebooku pomačkala a jsem s netem v *****, takže dokud se to nezprovozní...jako je možný, že už nikdy, tak tu budete mít ff jen od Sharyi...snad se sem aspoň občas dostanu, abych si stáhla bones a podobně. Tak zatím na dlouho papa.

Nenecham tě odejít (Nenecham ta odist) 4

17. listopadu 2008 v 15:00 | Domka |  FF - Nenechám tě odejít
Boli na ceste k Tempinmu bytu. Sully sa neprestajne usmieval a Temperance, tá iba pozerala von z okna a neprestávala myslieť akú chybu spravila pred pár minútami. Zrazu auto zastalo a ona si uvedomila, že už je doma. Sully začal vystupovať, ale Temperance rýchlo zasiahla. Tušila, čo plánuje túto noc robiť.
"Sully, ja chcem byť dnes sama."odvetila a vystúpila. Sully sa iba smutne pousmial a dal jej pusu. Potom odišiel a Temperance vyšla do bytu a napustila si vaňu. Dnes na ňu toho bolo dosť. Tá vec s Boothom a jeho odchodom a potom ešte Sully a jeho požiadanie o ruku. Vzala telefón a zavolala Angele.
"Ahoj Angee. Sully ma požiadal o ruku."vysypala zo seba.
"A ty si mu odpovedala čo?"zaujímala sa.
"Áno."odpovedala potichu.
"Ako počujem, niesi tým dvakrát nadšená"vzdychla si Angela. Temperance zastavila vodu a viezla do vane.
"Angela, Booth odchádza."zacítila ako jej po líci tečie slza. Angela si do telefónu iba vzdychla.
"Zlato, ber to pozitívne, tvoj parťák bude Sully. A na Bootha zabudneš."rozprávala opatrne Angela.
"Na Bootha nikdy nezabudnem, Angela, rozumieš? NIKDY"kričala do telefónu. Nebola ďaleko od nervového zrútenia. Musela hovor s Angelou ukončiť. Potom sa naplno rozplakala. Stále ležala vo vani a rozmýšľala prečo vlastne Sullymu povedala áno a prečo chce Booth od nej odísť. Prestala vnímať čas. Úplne zabudla na všetky veci dneskajšieho dňa a zaspala na gauči. Ráno sa zobudila až na klopanie na dvere. Myslela si, že je to Sully a prišiel ju odviesť do práce a tak otvorila. Nebol to Sully, ale Booth.
"Booth, čo tu robíš."pozvala ho dnu. Booth si sadol na gauč, na ktorom doteraz spala Temp.
"Musím ti niečo povedať."povedal opatrne.
"Aj ja tebe. Sully ma požiadal o ruku."rozplakala sa a vrhla sa mu okolo krku. Booth ostal prekvapený. Sčasti pretože ju požiadal o ruku a to sa iba pred pár dňami vrátil a sčasti preto, že začala plakať a vrhla sa mu krku. Tak či tak už Cullenovi povedal, že ide do Las Vegas, teraz to už oznámi Temperance a pôjde sa domov pobaliť. A ktomu nechcel Temperance brániť v šťastí, v podobe svadby so Sullym.
"Temperance"odtiahol ju od seba "idem do Las Vegas."zostel jej slzy. Temperance ale vyhŕkli nové. A tento raz ešte väčšie prúdy sĺz.
"Booth, prečo? Prečo chceš odomňa odísť?"kričala. Booth vedel prečo.
"Temperance, musím, Cullen ma tam poslal" zaklamal.
"Tak mu povedz, že neodídeš."snažila sa ho prehovoriť.
"Temperance to nejde."vstal a pobral sa k dverám "Zajtra o 10 odchádzam, maj sa."zabuchol dvere. A zostal za nimi chvíľu stáť. Temperance zostala na gauči. Neustále plakala. Vedela, že takto ju Sully, ani nikdo iný nemôže vidieť.
"Camille, dnes neprídem."zavzlykala do telefónu.
"Dobre, doktorka. Aj tak dnes nemáte s Boothom žiadny prípad."odvetila. Temperance sa pri mene Booth rozplakala ešte viac. Camille už našťastie zložila a tak nepočula nič. A Temperance jej bola vďačná, lebo v poslednej dobe začínala mať podobné otázky ako Angela. Vtedy si spomenula ako včera do Angely nakričala a tak ďalšie číslo, ktoré vytočila bola ona. Musela však počkať kým sa ukľudní a prestane plakať.
"Angee, prepáč za ten včerajšok."povedala, konečne upokojená.
"Nie to, ja by som sa ti mala ospravedlniť. To s tým Boothom som naozaj prehnala. A predchvíľou nám všetkým prišiel oznámiť, že zajtra odchádza."smutne odpovedala Angela.
"A nepovedal vám kedy sa vráti?"zaujímala sa.
"Nie, zlatko, ale ani sám nevedel či sa vôbec niekedy vráti. Takže dneská neprídeš do práce?"
"Nemám na to odvahu. Zajtra sa pôjdem rozlúčiť s Boothom a prídem."odpovedala. Angela si v tej chíli na niečo spomenula.
"Zlatko, Booth u mňa nechal list, ktorý ti mám dať až zajtra, keď odíde."vysypala zo seba. Temperance to prekvapilo. Bola veľmi zvedavá čo v tom liste bude napísané.

Prazdniny na Lodi 4

16. listopadu 2008 v 17:29 | Sharya |  FF-Prázdniny na Lodi
"Boothe to mě mrzí a jak se to stalo?"
"Nevím, teď jenom vím že musím pro Parkera na letiště, za chvíli přiletí ještě s jednou policistkou"
"Mám jet s tebou?"
"Klidně, ale nebude se po tobě shánět ten tvůj Robert?"
"Ať se shání. A stejně jel do práce když jsme měli jet domů. Toto je pro mě důležitější, být ti teď po boku"
"Díky Kůstko, poj´d už musíme jet"
"Když dojeli na letiště museli ještě chvíli čekat asi po hodině se konečně objevil Parker a skočil Boothovi do náruče a plakal.
"Tati, maminka už tu semnou není, můžu zůstat s tebou, že jo?"
"To víš, že jo chlapče"řekl Booth a pak odjeli. Tentokrát řídila Kůstka, protože Parker seděl s Boothem v zadu na sedadle.
"Tak co už spí?"
"Jo Kůstko už spí a děkuji že jsi tam se mnou jela"
"Nemáš zač"
"Nedáš si se mnou trochu vína?"
"Ráda Boothe"usmála se a sedla si za ním na gauč. Asi za půl hodiny přišel Parker.
"Parkere proč nespíš?"
"Tati, já chci chvíli mluvit s Kostičkou prosím"
"Tak dobře,ale vrátíme se zpět do postýlky"Kůstka odešla s Parkerem k němu do pokoje.
"Copak tě trápí?"
"Víš Kůstko já nemůžu spát a chtěl jsem tě poprosit jestli bys mi nepřečetla pohádku a pak dala pusu na dobrou noc, místo mojí mámy."
"Dobře a co chceš přečíst, tohle ? tak jo"Kůstka dala Parkerovi pusu a začala mu číst, pak si za ním vlezla do postele, protože ji o to poprosil a on ji usnul na rameni po chvili ona usnula taky. Booth se divil kde je tak dlouho a šel se na ni podívat.
"Kůstko kde….."Booth ztichl protože uviděl že Parker a Tempy spí, musel se jenom usmát. Kůstku přikryl a zhasl lampičku a odešel k sobě do ložnice.
Druhý den se Tempy vzbudila jako poslední.

"Dobré ráno"pozdravila je když vešla do kuchyně
"Dobré, pojď nasnídáš se s námi"
"Tatí nebude vadit, když se půjdu dívat vedle na televizi?"
"Jo bež….je to těžké teď musím zařídit pohřeb atd"
"Mám ti pomoct?"
"Ne Kůstko, to po tobě nemůžu chtít"
"Ale jistě že můžeš já ti s tím pomužu"
"Děkuji budu moc rád"

O pár dnů později byl pohřeb Rebeccy. Tempy se o to postarala a Boothovi hodně pomohla. Stála mu po boku i v ten pohřbu. Když přišla domů vyjel po ní Robert.
"Takže s kamarádkou jsi byla jo?"
"Jo byla proč se ptáš?"
"No jen tak, odkdy se nosí černá v třiceti stupních a proč jsi byla zase s Boothem?"
"Protože jsem mu pomáhala s pohřeb jeho přítelkyně a taky s jeho klukem, co to do tebe vjelo?Chováš se jako žárlivý milenec"
Robert nic neřekl a jen viděl Tempy jak odchází pryč. Ona šla zase za Boothem. To Robert moc dobře věděl, ale taky věděl že Tempy nesmí ztratit a udělá vše proto aby s ním zůstala a byl ochotný kvůli tomu třeba i Bootha zabít pokud k němu Tempy přilne víc než k němu.




Vánoční zázrak 10.část

15. listopadu 2008 v 15:23 FF-Vánoční zázrak
"Mám nápad," usmál se Booth a zašeptal jí ho do ucha.
"Tak dobře," zašeptala. "Ale chci pěnu a svíčky."
"Máš je mít," políbil ji a zmizel v koupelně. Temperance si sedla na postel a zhroutila se do zadu. Má Bootha! Má zpátky Bootha! Nemohla se vzpamatovat. Po dlouhé době cítila, že ji někdo chrání a konečně se začala ze svých depresí a závislosti na Boothovi vyhrabávat.
"Tak Kůstko, poběž, voda už se napouští!" křiknul.
"Vždyť už jdu," začala se zvedat. Došla za Boothem do koupelny. Už ležel ve vaně, po jejíchž okrajích byly postaveny svíčky a rozházeny lístky růží. "Boothe, já toho nechtěla tolik…"
"A bude toho ještě víc," zhasnul a koupelnu ozařovaly jen plamínky svíček. Tempy si svlékla župan a vlezla si k němu.
"Díky Boothe," přitiskla se k němu.
"Já rád, takže nemáš zač," políbil ji zezadu na krk.
"Chci se s tebou mi…"
"Teď a tady?"
"Ano. Zatím to bylo jenom jednou. Chci to s tebou zažít znovu."
"Kůstko," pousmál se.
"Prosím," zadívala se mu do očí.
"Nemusíš prosit," zašeptal a začal ji vášnivě líbat…

Temperance se mu schoulila do náručí.
"Chci být zase v pořádku," zašeptala.
"Pokusím se ti pomoct."
"Jak ale můžu být v pořádku, když mám toho, na kom jsem závislá, hned vedle sebe?"
"Nechceš říct, že odcházíš?"
"Chystám se vrátit zpět do D.C."
"Ne, to ne, prosím, Kůstko, to ne, to prosím ne!" sevřel pevně víčka a pevně ji k sobě přivinul.
"Dobře, slibuju, že zatím neodjedu," přitulila se k němu.
"Děkuju ti, díky," usmál se.
"Pojď, půjdeme si lehnout do postele, ta voda už začíná být studená."
"Dobře, jdeme," vylezla z vody a oblékla si župan a sfoukla svíčky. "Tak pak přijď, budu vedle, čekat."
"Přijdu," usmál se a vylezl z vany.

"Tempy, tak jak je?" zeptala se Angela, když Temperance vzala zvonící mobil.
"Úžasně."
"Co se stalo?"
"Já nevím, jestli ti to můžu říct…"
"Ty jsi spala s Boothem!" vyjekla Angela.
"Ano, dvakrát!"
"Jak…jak…?"
"Včera poprvé a podruhé před chvílí."
"Temperance…"
"Jsem strašně šťastná," přikývla Tempy, rozloučila se a zavěsila. Podívala se ke dveřím do koupelny. Stál tam Booth…

Nenecham tě odejít (Nenecham ta odist) 3

10. listopadu 2008 v 19:34 | Sharya+Domka |  FF - Nenechám tě odejít
Moc se omlouvám, že to sem dávám opět takhle pozdě, ale dřív jsem se na PC nedostala, pro příště to už načasuju, takže by se to mělo objevit. moc se ještě jednou omlouvám. Chci jen říct, že barevná část patří předchozímu dílu...byla nějaká chyba a už se to nezobrazilo....Tak ještě jednou pardon a snad se vám další část bude líbit.

Dobrý deň, som William Donahue a toto je moja žena An. TO telo čo ste našli patrilo našej dcére Amber?"predstavil a zároveň kládol otázku.
"Agent Booth, doktorka Brenannová. Je mi ľúto, doktorka a jej tím potvrdili totožnosť vašej dcéry.ôpotvrdil Booth,
"Úprimnú sústrasť"dostala zo seba Temperance. Pohľad na plačúcu matku nezniesla "Ospravedlnte ma"odišla. Booth sa začudoval. Nemohol dnes vypočuť rodičov, vzhľadom na ich stav.
"Zajtra ráno prídte na centrálu F.B.I, mám na vás pár otázok. Na teraz je to všetko. Dovidenie."odprevadil ich a šiel k Temperance. Zase sedela nad počítačom a písala knihu.
"Ideme na kávu, hneď"zavelil Booth a násilím vypol počítač.
"Hej! Čo je?"zaujímala sa nazúrene. Nakoniec, ale odišli. Temperance bola nahnevaná, ale chcela zistiť čo je Boothovi.
"Tak povíš mi konečně co to s tebou je?"
"Nic se mnou není"řekl nepřítomně.
"Ale je a já chci vědět co to je"
"Tak dobře, za prvé jsem se dozvěděl že moje nevlastní sestra Jane měla nehodu, za druhé mojí matce přišli na to že má rakovinu, ale naštěstí v prvním stádiu a za třetí mě možná přeloží..jo a za čtvrté teď budu muset odjet jo a ještě za páté pořád myslím na tu naší poslední hádku"
"Počkej, počkej. To s tvojí matkou a sestrou je mi líto a na tu hádku už nemysli, ale přece mě neopustíš"
"Kůstko, vždyť dostaneš Sullyho, tak by ti to nemělo vadit"
"Ale mě to vadí…já chci tebe a kam jedeš a kam by tě přeložili?"
"Kůstko asi bych zůstal tam kde jsem jen bych už nepracoval s tebou a pojedu za sestrou do Las Vegas"
"A nemám jet s tebou?"
"Ne to nemusíš a navíc tady máš Sullyho, promiň už musím jít, uvidíme se zítra"
"Jo měj se"Tempy se rozloučila a když chtěla jít za Sullym tak ji přišla zpráva že se uvidí až zítra. Tak se Tempy šla projít. Zvedal se vítr a hrál si s jejími vlasy a ona se po chvíli rozplakala a nevěděla proč. Tak šla do k jednomu jezeru. Dívala se do dálky a v hlavě ji běželi věty od Bootha.
"moje nevlastní sestra Jane měla nehodu, za druhé mojí matce přišli na to že má rakovinu, ale naštěstí v prvním stádiu a za třetí mě možná přeloží..jo a za čtvrté teď budu muset odjet jo a ještě za páté pořád myslím na tu naší poslední hádku, "Kůstko asi bych zůstal tam kde jsem jen bych už nepracoval s tebou a pojedu za sestrou do Las Vegas"
" Bothe i když je tady zase Sully, tak ty ode mě nesmíš odejít, nesmíš, já tě potřebuju a neumím si už svůj život bez tebe představit"řekla si a pak šla domů. Další den vyslýchal Booth rodiče oběti.

"Co mi můžete říct o vaší dceři?"
"Víte byla to hodná holka, ale občas měla i své dny kdy se ztratila a s nikým nemluvila a nikdo ji neviděl, ale vždy nám napsala sms že je v pořádku,ale…..teď nic" řekla se slzami v očích An
"A jak dlouho jste teď o své dceři neslyšeli?"
"Skoro rok"
"Nevíte o nějakém jejím příteli? A asi nevíte že vaše dcera byla těhotná, že ne?"
"Co prosím, ona byla těhotná? A ne o žádném jejím příteli nevíme"
"tak děkuji to je zatím vše, nashledanou"
"Nashledanou"
Booth pak šel za Cullenem aby mu dal úkol.
"Boothe asi za tři měsíce poletíš do Las Vegas a tam bude tvým úkolem se dostat do organizace které pašuje zbraně, drogy atd. ….., začneš prvně jako malej pašerák, ale ta akce bude dost nebezpečná"
"Dobře, budu připravený a je mi jedno jestli to bude nebezpečné, tak zatím"
Booth se rozloučil a pak někam zmizel a poprvé si vypnul mobil takže nebyl k sehnání. Mezi tím Tempy a Sully byli na večeři a pak šli na procházku do parku. Sully ji cosi povídal, ale ona ho nevnímala a myslela na Bootha. A najednou začala myslet jaké by to bylo s ním.
"Temperance, chci se tě na něco zeptat?"
"A na co Sully?"
"Víš známe se dlouho a já tě moc miluji a chci se zeptat vezmeš si mě?"usmál se na ni a ona padla do šoku
"Pane Bože on mě žádá o ruku, co budu dělat? Mám ho odmítnout? Ano já ho odmítnu"pomyslela si, ale dopadlo to jinak.
"Ano Sully vezmu si tě"

Nový design

9. listopadu 2008 v 9:19 | Misha |  blog
Tak jsem zase změnila design...je zase světlejší, doufám, že to nevadí, a jestli ano, bude tu asi jen měsíc, na prosinec se chystá další změna, ale o tom až někdy jindy. Takže chci hlavně moc poděkovat Katce, že se pro mě s tím záhlavím dělala. Tak vážně mocinky moc děkuju.
No, a to by bylo zatím všechno, tak se mějte fanfárově a já se vrhám na (již) 31 čás mé povídky, která se v zveřejní, až bude celá (a to si ještě počkáte), tak papa M.

Vánoční zázrak 9.část

8. listopadu 2008 v 12:19 FF-Vánoční zázrak
Druhého dne se první probudil Booth. Díval se na Tempy která mu oddechovala na hrudi. Booth viděl že mu bude asi chvíli trvat než ji zase naučí žít a vrátí ji jiskru do očí. Po chvíli vstal a šel dolů do kuchyně, kde už byla Jane.
"Dobré ráno bráško, jak ti je?"pozdravila ho s úsměvem.
"Dobré ráno a je mi už vcelku dobře"
"Tak to jsem ráda, na tady máš léky a co Tempy?"
"Díky a Tempy ještě spí"
"Tak to je dobře, víš ona je strašně fajn ženská a k tobě se hodí, ale mám strach co bude dál. Boothe slib mi že ji vrátíš znovu tu jiskru do očí"
"Já se o to pokusím, Jane když si mi řekla že se Tempy znovu pokusila o sebevraždu, psala i nějaký dopis?"
"Ano psala, tady sem ti ho nachystala, chtěla jsem ti ho dát"
"Díky"řekl Booth a otevřel dopis.,
Jane řekni Boothovi že ho moc miluju, ale já už dál nemůžu žít. Už to nevydržím.Nic o Boothovi nevím. Nevím jestli žije, nevím jestli mě opravdu miluje. A co pak by chtěl žít s alkoholikem a s člověkem, který je na něm velmi psychicky a citovově vázaný? To já přece sem a než aby Booth trpěl moje záchvaty tak to radši ukončím a nechám Bootha svobodně žít, krásný život beze mě . Boothe moc tě miluji. Temperance.
"To je strašný, Jane já bych si nejraději nafackoval boxerskou rukavicí, tohle všechno jsem způsobil jenom já, je to moje vina že se to všechno stalo"
"To nemáš tak úplně pravdu, já si myslela že je silná a ona zřejmě nebyla tak silná za jakou se dělala"řekla Jane a do toho tam přišla Tempy
"Dobré ráno přeju"
"Ahoj Tempy" usmála se Jane…."Ahoj krásko"řekl Booth a políbil ji, ona ho opět objala a byla šťastná. Jane všem nachystala snídani.
"děkuju Jane"Tempy se usmála, ale smáli se ji ústa a ne oči.
"Kůstko, co kdybychom si udělali dnes výlet, jenom my dva"
"To budu moc ráda"po snídani vyjeli Booth ji chtěl provést po Římě, chtěl aby byla s ním. Měl strach ji nechat samotnou. Za celý den prošli skoro všechno, projezdili vše co chtěli spolu vidět.
Nejprve se byli podívat na Koloseum, pak se vydali na Panteon, Trojanovo a Caesarovo Forum a na konec na Konstantinův oblouk. Pak se vrátili zpět do místa kde teď bydlí ale Booth pak ještě zajel do jedné vesnice.
"Pojď půjdeme se podívat na Vánoční stánky, teda pokud nejsi unavená"
"Ne nejsem, ale jsem s tebou strašně ráda"
"To já s tebou taky"řekl a políbil ji. Pak spolu vyrazili po stáncích, dívali se na všechno co je zaujalo, pořád se drželi za ruce a občas se políbili. Tempy se Bootha držela a nechtěla ho pustit, Booth byl na tom podobě, pak jelikož jim byla zima tak si šli dát čaj co tam prodávali, dostali ho hrníčků s namalovaným Koloseem.
"Pamatuješ jak jsme byli loni taky před Vánocemi ve Vídni? Tam jsme dostali taky takový hrníček, do dneška ho pořád mám"usmála se a Booth měl pocit že viděl malinkou jiskru v jejich očí.
"To si pamatuju moc dobře, tenkrát jsi byla ještě Šťastná, byla jsi veselá než jsem tě zničil a…"
"Pšš"položila mu prsty na rty"To není tvoje vina, byla to i moje vina za to že jsi ode mě utekl si můžu jenom sama, ale jsem ráda že jsi tu zase se mnou"
"Já jsem taky rád že jsem s tebou a teď se pokusíme o to abych ti vrátil tu jiskru do očí a aby si se zase smála od srdce"
"Dobře"řekla a přitiskla se k němu a oni se políbili. Pak ji Booth vzal ještě někam. Booth s ní odjel do nějaké zapadlé končiny a když vyjeli do jednoho kopce tak ji Booth pomohl s auta a dovedl ji k zábradlí, měla zavřené oči.
"Tak už se můžeš podívat"
Když Tempy otevřela oči uviděla jak se před ní rozkládá celý Řím, vše bylo nádherně osvětlené a Tempy se cítila šťastná a spokojená.

"tak co teda máš?"zeptal se jeden muž.
"Takže ta černovláska je jeho sestra jmenuje se Jane Umadin-Boothová, před rokem a půl se rozvedla, bezdětná. Pracuje jako průvodkyně a překladatelka. Ta hnědovláska se kterou dnes trávil celý den. Temperance Brennanová, jedna z nejlepších soudních antropoložek, píše knihy a je bývalou parťačkou naše zrádce"
"Výborně tak si na všechny ještě posviť, prý nepřijela sama, chci vědět co za ten rok dělala a jak si ta holka žila, čím víc toho budeme vědět tím to bude pro nás lepší"řekl ten muž a odjel pryč s odhodláním se Boothovi pomstít.

Cesta okolo světa 20.část

6. listopadu 2008 v 19:31 FF-Cesta okolo světa
Omlouvám se, zapomněla jsem...a nikdo mi to nepřipomněl...tohle je poslední část...od příštího týdne tu bude pusto prázdno...

"To nemyslíte vážne!" Angela sedela na kraji postele a počúvala Temperance ako jej rozprávala, čo všetko sa stalo v posledných mesiacoch. Angela držala Amandu na rukách a hrala sa s jej maličkou ručičkou. Temperance ich len pozorovala a usmievala sa.
"Kam šiel Booth?" opýtala sa po chvíli Angela.
"Šiel ku mne domov po nejaké veci."
"Aha, a ako teraz chcete fungovať?" pozrela na Temp.
"No,Booth príde bývať ku mne. Môj byt je väčší a tak sa tam v pohode zmestíme." Usmiala sa. Angela sa však chcela dozvedieť aj niečo iné.
"A to budete spolu žiť len tak?" Temp pochopila, kam tým miei.
"Booth ma už dávnejšie požiadal o ruku, ale vieš aký je môj postoj ku svadbám."
"Ale Tempy, máte spolu dieťa!"
"To je pravda, a práve preto stále rozmýšľam, čo by sa zmenilo, keby som si Bootha vzala." Angela na ňu pozerala lebo z nej nevedela vyjsť. Vedela dobre, čo si Temp myslí o svadbách ale teraz cítila, že sa asi niečo zmenilo.
"Zlatko, zmenilo by sa akurát tvoje meno, nič viac. Ak Bootha miluješ tak naozaj neviem čo tu teraz riešiš." Temp sa zamyslela. Angela mala pravdu, nič sa nezmení. Bootha miluje tak či tak.
"Angela môžem ťa o niečo poprosiť?"
"samozrejme ale chcem niečo na oplátku." Usmiala sa Angela.
"Nikomu zatiaľ nehovor o Amande, prosím. Chcela by som to oznámiť sama. A na oplátku budeš Amandinou krstnou mamou. Platí?" Angela sa celá rozžiarila.
"Jasné ďakujem." V tom na dvere izby niekto zaklopal.
"Dále!" křikla Tempy. Do místnosti vstoupil Booth.
"Ahoj lásko," usmál se a políbil ji.
"Ahoj," kývla. "Máš všechno, co potřebuju?"
"Úplně všechno," pohladil ji po vlasech.
"Tak jo, díky," přikývla. "Boothe, měla bych ti něco říct. Já se rozhodla, že…"
"Počkej! Ne, to ne, ty se chceš rozejít to ne!"
"Co to říkáš? Nechci. Měla bych chtít?"
"Ne, to ne, jenom to ne, promiň, mluv dál," vyzval ji.
"Já se rozhodla, že řeknu ano."
Boothovi chvíli trvalo, než mu došlo co tím myslí.
"Ty si mě chceš vzít?!"
"Ano," přikývla.
"Kůstko!" Booth ji pevně objal a něžně ji políbil.

Tak všechno dobře dopadlo. Seeley a Temperance se vzali, měli spolu dvě dcery, Amandu a Lauru. Všichni byli šťastní a tak to bylo už napořád…