Jací rodiče, takové děti - po 15. letech (11.část)

27. února 2010 v 18:00 | Misha |  JRTD - po patnácti letech


11.část


Kate celé odpoledne pracovala na kostře. Zjistila, že oběť byla uškrcená. Našla červené vlákno a nějaké stopy hlíny, které dala na prozkoumání Hodginsovi.
"Chceš pomoc?" zeptala se Tempy, když vešla do laboratoře.
"Ne, to je dobrý, už budu skoro hotová," usmála se.
"Fajn. Večer se staví Parker s Lenou, nechceš přijít taky?"
"Rodinná večeře?"
"Ano," přikývla Temperance.
"Přijdu ráda."
"Fajn."
"Mami…," začala Kate.
"Ano?"
"Ví Booth o tom, že jsem spala se Sullym?"
"Neví."
"Díky," zašeptala Kate. "Vezmeš mě sebou? Nemám tu auto, přivezl mě Berger."
"Jasně, tak v šest," usmála se Temperance a odešla.
"Ahoj," objala se Kate a Lena. Lena byla Parkerova snoubenka a agentka FBI v jedné osobě.
"Ahoj."
"Tak jak jdou přípravy svatby?" zeptala se Kate.
"Dobře, jen, měla bych prosbu."
"No, tak sem s ní!"
"Nepomohla bys mi vybrat svatební šaty?"
"Jasně, ráda," usmála se Kate. "Kdy?"
"Máš čas zítra?"
"No, slíbila jsem Chrisovi, že si s ním půjdu zahrát tenis, ale jinak jsem volná."
"Ty si půjdeš zahrát tenis s Bergerem?!"
"No ano, je to snad nějaký problém?"
"Kate…on na tenis balí holky."
"U mě nemá šanci! Já si půjdu jen zahrát tenis."
"Dobře, vždyť já nic neříkám," bránila se Lena. "A pojď, jdeme ke stolu," zvedla se z kanape a přešla ke stolu.
Bylo kolem půlnoci, když se Kate chystala domů. Musela jít pěšky, nikdo pro ni nemohl přijet a ani ji nemohl odvést. Všichni pili alkohol. Najednou kolem ní projelo auto.
"Hej, Brennanová, co ty tady?" křikl řidič auta. Kate se otočila. Vedle ní zastavilo auto, ve kterém seděl Chris.
"Co myslíš?"
"Nechceš svést?"
"Pokud myslíš svést autem, tak ano, pokud myslíš svést tak, že mě dostaneš do postele, tak ne!"
"Samozřejmě myslím svést autem."
"Fajn, tak dobře," sedla se na sedadlo spolujezdce.
"Kate, vždyť jsi celá zmrzlá!" vyhrkl.
"Nepočítala jsem s tím, že bude tak chladná noc."
"Počkej," svlékl si sako a přehodil ho Kate přes ramena.
"Děkuju," kývla a zachumlala se.
"Nemáš zač," daroval jí úsměv.
"A teď domů, už se těším do své postele," usmála se.
"Jasně," zahnul Chris na křižovatce doprava a pak jel rovně.
"Tak jsme tady," zastavil.
"Díky za odvoz," chystala se Kate vystoupit, ale pak se zarazila. "Nechceš jít nahoru? Je už pozdě, udělala bych čaj."
"Tohle pozvání se nedá odmítnout," usmál se.
"Tak fajn," Kate se usmála a spolu s Chrisem vystoupila.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama