Ztraceni a znovu nalezeni 9

23. února 2010 v 14:00 | Sharya |  FF - ztraceni a znovu nalezeni

Druhého dne se Tempy probudila, ale Booth vedle ni už neležel. Vzala si jeho košili a šla do kuchyně.

otočený zády. Tempy k němu přistoupila, objala ho a políbila.
"Ježíš Kůstko, teď jsem se tě lekl…dobré ráno, jak si se vyspala?"
"Já dobře a co ty?"
"Já taky…jak dlouho jsi vzhůru?"
"Asi tři hodiny, dáš si kávu a něco na jídlo, ne jen kávu děkuji"usmála se a Booth ji šel pro hrnek kávy a s úsměvem ji ho podal.
"Boothe, proč si proč si pročítáš zase tu zprávu?"
"Uvažuju že tě tam nenechám jít..Temperance, to je podle mě moc nebezpečné a já nechci aby se ti něco stalo"
"Boothe, neboj se, nic se mi nestane, slibuji"
"No tak dobře"usmál se a Booth a pak se spolu začali líbat.
"Hele ale jak jsi mě dokázal poznat?" byla jsem celá v červeném, šaty, paruka atd…"
"Tebe bych poznal, kdykoliv a kdekoliv"
"No to věřím…ty na to máš oči a i talent"řekla, ale pak se začala oblíkat.
"Ty někam jdeš Kůstko?"
"Ano jdu…musím jít do toho klubu"
"Kůstko, mě se to nelíbí…nechci tě tam pustit, ale vím že by sis našla způsob jak odejít.
"To máš pravdu, ale teď už musím jít" usmála se a odešla do klubu. Celý den cvičili. A už byl večer a to byla doba, kdy měla začít pracovat Tempy. Bootha ani nenapadlo že by ji hlavně večer nechal samotnou a tak šel zase do toho klubu, opět jako muž co si chce užít. Objednal si něco na pití a čekal na příchod Tempy na podium. Najednou se začali objevovat tanečnice. Booth opět svoji Kůsku poznal, vypadal skvěle, když dotančili, Tempy sešla s podia a šla si pro skleničku vody.
"Nazdar kočičko, tančila jsi skvěle"chytl ji Booth za zápěstí, Tempy naštěstí rychle pochopila že to jen hraje.
"Hmm děkuji pane, ale teď mě pustťe, ráda bych si šla sednou"
"Tak si pojď sednout ke mně na klín a nebo můžeme jít k tobě"
"Je mi líto, ale nepracuji na privátě, tak máte smůlu"
"Ale no tak kotě…."
"žádný kotě…nejsem žádná děvka, takže máte smůlu" řekla a chtěla odejít. A když odcházela tak ji chytl jiný muž a přitlačil ji ke stěně. Už byl opilý a začal ji líbat. Ona se ale bránila…ale měla smůlu, neubránila se.
"Pusťte m..nesahejte ne mě" křikla Kůstka a jak Booth uviděl že někdo ubližuje jeho Kůstce, hned se na něj vrhl.
"Odstupte od ní"křikl a odtáhl ho od ní.
"Co ty pacholku na mě budeš křičet? Běž si hrát na píseček a práci se ženou nech na mě" řekl ten druhý
To Bootha naštvalo a tak se spolu začali prát.
"Tak to by stačilo"vřítila se tam ochranka a oba muže vyvedla.
"Deniso, není mi dobře..můžu jít domů?"
"Jistě bež, musel to být šok, tak jen hezky jdi"
"Díky Deniso"
Rozloučila se Tempy a jela domů. Booth už doma byl, ale měl tržnou ránu na čele a trochu ho bolala ruka.
"Pane Bože…co ti to uděl?"
"To nic, Tempy neboj se…neublížil ti, že ne?"
"Ne neublížil a tobě bych asi měla poděkovat"
"Nemusíš, hlavně..pojď ke mně"
"To půjdu, ale musíme jít do ložnice"
"Ty jseš ale…neříkala jsi náhodou, že na privátech nepracuješ?"
"Jenže toto není privát…toto je můj byt, ty seš můj přítel a já tě miluji chci si s tebou užít" usmála se šibalsky
Seeley se taky usmál pak ji vzal bleskově do náruče a odešel s ní do ložnice
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama