Přízrak minulosti 5

11. února 2011 v 13:00 | Sharya |  FF - Přízrak minulosti
fanfiction
Po delsi dobe opet přízrak minulosti 

Booth jel rychle na centrálu, tentokrát skoro nikoho nepozdravil. A hned zasedl za svůj stůl a něco hledal. Konečně to našel. Věděl to..věděl že se mu to nezdálo. Nechal si to stránku co si pročítal vytisknout a pak spis zase zavřel. Tempy seděla v kanceláři a dívala se před sebe. Už asi po desáté se pokoušela dovolat Boothovi.
Nebral jí to. Tak se sbalila a odjela k němu domů. Vzala si taxi a nechala se tem odvést. Když přijela hned ji šla přivítat Betty.
"No ahoj..chlupáči, kde pak je páneček hmm?? Jo představ si že ho něco trápí zřejmě..dneska se naštval a to jen kvůli nějaké říkačce" řekla a Betty si sedla naproti ní a pozorně ji poslouchala.
Najednou se začalo hrozně zatahovat a během chvíle se spustil obrovský slejvák. Betty se šla schovat do boudy a Tempy na terasu pod střechu, docela ji začínala být zima.
Asi za deset minut přijel Booth a hned se šel schovat, když přecházel přes obývák všiml si že Kůstka je na terase se a třepe se zimou. Rychle ji šel otevřít.
"Bože Kůstko..jak dlouho tu jsi?"
"No asi patnáct minut možný dýl a nebo míň …nevím" řekla, ale byla promočená na kost a byla ji docela zima. Běž se hned naložit do horké vody, já ti dám něco na oblečení.
.
"Díky Boothe" podívala se na něj a pak si šla do horké vany a pustila si aji trisky..to pro ni byl úplný relax a hned se cítila o milion procent líp.
Booth za chvíli přišel.
"Kůstko..neboj nedívám se" řekl a vešel do koupelny a měl zakryté oči. Položil ji věci na zem a odešel.
Kůstka byla ve vaně asi jestě půl hodiny a pak vylezla.
Vzala si Boothovo oblečení. Byl to velký dres, ale bylo ji v tom dobře.
"Díky Boothe..prosím tě..co tě tak namýchlo, že jsi vystřelil jako namydleném blesk?"
"To nestojí za řeč…stejně bys mi nevěřila"
"Ale prosím tě..jen mi to řekni" pobídla ho.
Když jsem jeli k těm ostatkům, tak jsem v dálce zahlédl jednoho muže, poznal jsem ho na sto procent, je to člověk s mojí minulosti a pak když tam nechal ten vzkaz. Myslel jsem že je mrtví, ale není.
"A kdo to je?"
"Niels Borcherd" vysloslovil to jméno a při tom mu naskočila husí kůže.
"Ne..Boothe to není možné..pokud je to ten voják a já nevím kdo ještě tak je to nemožné aby žil, vždyť byl přece zabit"
"To jsem si taky myslel ale on byl vždycky mazanej..byl to on"
"Ne Boothe..věř mi, musel jsi se splést..to není možné"
"Já ti to říkal a věděl jsem že mi věřit nebudeš" odsekl naštvaně. Pak se zvedl a odešel pryč.
"Bože" vydechla si Tempy. Bylo skoro půl jedné ráno, když se Booth vrátil domů. Kůstka seděla v obýváku a čekala než se Booth vrátí. Byla zabalená do deky. Booth si ji všiml až po chvíli.
"Co tu ještě děláš..proč nespíš?" zeptal se a byl z něj cítit alkohol.
"Čekala jsem na tebe..ty jsi pil a řídil?!" zeptala se docela přísně, ale hned si uvědomila svůj styl řeči.
"No a co?? Tobě to může být jedno..nikdy jsi mi nevěřila a nikdy jsi mě neposlechla, já to s tebou myslel dobře a ty jsi vždy skoro vše ignorovala, teď mě nech být..zklamala jsi mě, doufal jsem že mi budeš věřit..díky moc a dobrou noc" řekl a odpotácel se do své ložnice.
Kůstka pak šla taky nahoru. Lehla si do postele a začala plakat. Toto přece nechtěla..toto přece ne!!!!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bones1-Tamča bones1-Tamča | Web | 12. února 2011 v 19:36 | Reagovat

Jeee...ja sa taaak tešííím na pokráááčko!

2 BiBi BiBi | Web | 13. února 2011 v 20:16 | Reagovat

Ďuro je to ... by som mu dala takú výchovnú ! :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama